21.08.2022 13:41
Orlický.net
Zpravodajství
sport
Zobrazeno
2661x
|
Je královnou Evropy ve freestyle BMX. V pouhých šestnácti letech a jen tři roky poté, co se disciplíně začala věnovat intenzivně! Když přitom Iveta Miculyčová na kole začínala, doma se setkala s nevolí.
Všichni ji zrazovali, že ničeho nedosáhne. Měla totiž slibně našlápnuto ve fotbale, kde o její služby stála Sparta Praha. Ale touha prosadit se v BMX freestyle byla silnější. A odměna se dostavila. Titul evropské šampionky v konkurenci medailistek z olympijských her je senzační úspěch.
Rozhovor online magazínu WeLoveCycling.cz, který přiváží ŠKODA
• Prozradíte, jak se slaví titul evropské šampionky ve freestyle BMX?
Spánkem… Byla jsem po závodě totálně vyřízená, strašně pomlácená, a ještě pod prášky. Když jsem dorazila z dopingové kontroly na hotel, šla jsem spát a ostatní slavili.
• Šlo o důsledek drsného pádu hned v první kvalifikační jízdě?
Ano. Měla jsem krevní sraženinu ve stehně, nemohla jsem pořádně otočit nohama v pedálech. K tomu naražená žebra.
• Bylo složité se přes karambol přenést a vybojovat postup do finále?
Hlavně z hlediska psychického. Bylo jasné, že musím zajet druhou jízdu čistě. Na start jsem přitom šla v bolestech. Ale soustředila jsem se jen na jízdu a hodně mi pomohl adrenalin, který mnou cloumal. Když jsem pak viděla, že postupuji jako sedmá, tak jsem měla obrovskou radost.
• Ovšem následně hrozilo, že kvůli zraněním ani nenastoupíte do finále.
Před finále jsme měli dvouhodinový trénink. Já se šla rozjet a měla na stehně pod kalhoty led. A stejně jsem musela na ošetřovnu. Lékaři mi nohu ledovali, tejpovali, masírovali a dostala jsem prášky proti bolesti. Ale stihla jsem až posledních deset minut tréninku. Nicméně před závodem se mi ulevilo, protože prášky zabraly. Šla jsem na start a byla uvolněná. Už start ve finále byl úspěch.
• Tušila jste před finále, že stát se může cokoliv nebo jste na stupně vítězů vůbec nemyslela?
Byla tam olympijská vítězka Charlotte Worthingtonová, pak bronzová medailistka z OH Nikita Ducarrozová ze Švýcarska. Za takových okolností si holka jako já říká, že stupně vítězů jsou obsazené. Nečekala jsem nic velkého.
• V první finálové jízdě jste předvedla jedenáct triků, v druhé jste pak přidala ještě o jeden víc. Když jste následně viděla ostatní soupeřky, jak chybují, co vám běželo hlavou?
Věděla jsem, že v daný okamžik jsem lépe jet nemohla. Koukala jsem na výsledkovou tabuli, kde jsem byla pořád první a šlo o hodně zvláštní pocit. Říkala jsem si, že se nic takového neděje a určitě jenom sním. A pak měly všechny holky odjeto a já úplně ztuhla.
• Porazila jste dvě medailistky z olympijských her. Co pro vás znamená představa účasti v bojích pod pěti kruhy?
Olympiáda je můj největší cíl a sen. Mám reálnou šanci se kvalifikovat. Za každý závod mám určitou porci bodů. Takže doufám, že to vyjde. Na Evropě jsem si dokázala, že bych nebyla bez šance na dobré umístění.
• Jaká vlastně byla vaše cesta k BMX frestyle?
Vždy jsem šla do všeho po hlavě. Měla jsem ráda drsnější sporty. Balet by pro mě určitě nebyl… Hrála jsem fotbal a prosadila jsem se do reprezentace do patnácti let. Dostala jsem i nabídku z pražské Sparty.
• A přestup do nejúspěšnějšího klubu jste odmítla?
Chodila jsem tehdy do šesté třídy. A mamka mi přesun do Prahy zatrhla, že mohu odejít až teprve v okamžiku, kdy budu mít základku za sebou a půjdu na střední. Od nás z Kostelecké Lhoty to bylo z ruky… Jenže během těch tří let se mi fotbal trošku zprotivil. Bylo to pořád stejné. Navíc jsem měla pocit, že týmový sport mi nesedí.
• Takže jste hned zvolila BMX freestyle?
Jo. Na kole jsem jezdila ráda. Jako malá jsem viděla nějaké videa na youtube, pak jsem byla na jedné exhibici a do všeho otevřeli v Kostelci nad Orlicí skatepark. Tak jsem si řekla, že do toho jdu. Doma se ale moje volba s pozitivní odezvou nesetkala. Všichni mě zrazovali. Že o freestylu nic nevím a nikdy nic nedokážu. Ale když jsem vyhrála minulý rok mistrovství republiky, získala jsem si všechny na svoji stranu.
• Tehdy jste jako první česká freestylistka skočila backflip. Ale co začátky? Neodradily vás ani pády, které nepochybně start v BMX provázely?
Pádů bylo hodně. Měla jsem nespočet výronů kotníků, které mám hodně pochroumané. Podstoupila jsem operaci kolene, protože jsem měla naštípnutý meniskus. Odřeniny, natažené svaly nebo vyražený dech, to jsou záležitosti, které ani nepočítám. Jezdím vlastně teprve třetím rokem. Začala jsem před vypuknutím pandemie covid-19 a ty dva roky během všech restrikcí našemu sportu moc nepřály. Parky se pořád zavíraly. Takže vlastně až letos jsem začala jezdit hodně intenzivně.
• Kolik času věnuje evropská šampionka tréninku?
Nejezdím podle nějakého plánu. Na prvním místě je zdravotní stav, pak záleží na náladě, také je důležité mít energii. A samozřejmě je třeba dobré počasí. Někdy jsem v parku hodinu až dvě, ale když se mi daří, tak na kole strávím třeba pět hodin. Záleží na mojí chuti.
Podpořte redakci on-line deníku Orlický.net! Klikněte, prosím, na reklamní banner našich inzerentů. Tento zpravodajský portál funguje díky reklamě jako je tato. Děkujeme.
|
|