12.08.2022 15:08
SBK
Zpravodajství
volný čas
Zobrazeno
1597x
|
Zpětné ohlédnutí za posledními momenty v Schierke přináší stále stejně silné zážitky jako živě na místě.
Dva týdny není krátká doba a člověk si velice rychle, aniž by to občas tušil, zvykne na tamější atmosféru. Již mnohokrát zmiňovaná pestrost programu si nedala pokoj ani v závěru kempu a to nejlepší účastníky ještě čekalo.
Celodenní výlety do dvou na první pohled podobných, ale přitom tak rozdílných měst, Hannoveru a Magdeburgu nám po dnech v panenské přírodě daly pocítit ruch a shon moderní německé civilizace. Magdeburg nás přivítal známým náměstím s atraktivní fontánou přímo lákající k rychlému průniku pod proudy vody, rozlehlou zrekonstruovanou katedrálou, obrovským vědeckým parkem a v neposlední řadě také nespočtem bratwurstů. Naopak Hannover takovou rozmanitost nenabídl. Takřka celé město bylo za druhé světové války srovnáno se zemí, a tak převažují kancelářské budovy, průmyslové čtvrti, sem tam na rychlo opravený kostel či opera a velice povedeně znovu postavené hlavní vlakové nádraží, které je dominantou jednoho z největších náměstí. Pominout nesmíme ani stále lešením obklopenou nemístně velkou radnici na břehu malého jezírka a parku.
Městské pochůzky sice vyčerpaly notnou dávku energetických zásob, nicméně zdaleka největší výdej nás teprve čekal. Streetballový turnaj na sebe nenechal dlouho čekat a v jedno velice horké odpoledne započal. Čeští účastníci stejně jako v předchozích letech odrazili všechny více či méně marné pokusy o svržení z pomyslného basketbalového trůnu a potvrdili svou nepřemožitelnost již čtvrtý ročník v řadě. Podobný výsledek přejeme celým basketbalovým srdcem i národnímu týmu, který může na letošním mistrovství Evropy na domácí půdě pomýšlet na nejvyšší příčky.
S postupem času nastal i závěrečný formální den prezentování naší usilovné práce před regionálními sasko-anhaltskými politiky, kteří neskrývali nadšení a sdíleli s námi ohromnou radost z konání kempu. Následovalo společné venkovní grilování, závěrečná party a velice nemilé loučení. Každý národ odjížděl v jinou ranní dobu, všichni se však stihli naposled pozdravit, obejmout, popřát šťastnou cestu, vyslovit přání opětovného setkání, nechybělo ani pár vlhkých očí a slz.
Česká skupina dorazila v pořádku zpět do Rychnova kolem třetí hodiny odpoledne, kde již čekali natěšení rodičové. Myslím, že můžu rukou všech účastníků psát jednoznačné sdělení. Kemp v Schierke jsme si vrchovatě užili, skoro zapomněli češtinu a nejradši bychom se tam ihned vrátili. Tak třeba zase za rok.
|