19.08.2015 18:54
Šimon
Zpravodajství
volný čas
Zobrazeno
2584x
|
Neděle 16. 8. 2015 – Dnešek byl zahájen darem z nebes, a to doslova, neboť když jsme ráno otevřeli oči a zjistili, že po třech úmorných dnech pražení a pečení se na slunci je zataženo a prší, byli jsme radostí bez sebe.
Posnídali jsme už v sedm hodin a o hodinu později jsme již seděli v autobuse. Prvním cílem našeho výletu byl jeden z místních skanzenů. V rozsáhlém komplexu jsme viděli spoustu zachovaných domů, kostelů, dokonce větrný mlýn, a byli jsme seznámeni ze způsobem života, jakým žili maďarští lidé před dvěma sty lety. Zvláštní však byly silnice, auta, hadice, různé umělohmotné nádoby, zkrátka výdobytky současné doby, které ničily celkový dojem historického prostředí.
Asi po třech hodinách jsme se opět všichni sešli u autobusu, nalodili se na palubu a nabrali směr Szentendre. Jedná se o malé městečko s kouzelným náměstím. Prvotní nadšení však velmi brzy vystřídalo zklamání. Ano, centrem města se line malebná ulice se spoustou obchodů, kde lze zakoupit množství dárků, nejrůznějších předmětů, drobností a serepetiček, ale jakmile odbočíte, ať už doleva či doprava, ocitnete se v obyčejném městě, ve kterém není nic zajímavého k vidění.
Všichni jsme chvíli brblali, proč jsme se nemohli vrátit do maďarské metropole a tam strávit volný čas mnohem efektivněji, ale nenechali jsme se touto nepříjemností otrávit. Našli jsme hezkou restauraci, dali si osvěžující, samozřejmě nealkoholický, drink a přesunuli se do parku. Tam jsme si příjemně odpočinuli a pomalu odpočítávali poslední vteřiny do odjezdu.
Večer pobíhal pod taktovkou litevských účastníků. Bohužel, ani tento rok nás nijak neoslovil, neboť se skládal z jedné hry a promítnutí tří krátkých videí. Pobavil nás alespoň závěrečný tanec na píseň Tunak Tunak Tun, který byl pro velký ohlas ještě několikrát zopakován na večerní diskotéce. Cestou na hostel jsme ještě zmoknout a do postelí jsme ulehali celkem unavení, avšak natěšení na další den!
Tomáš Handl, účastník kempu
|