Podobné standardy dnes využívá řada českých i evropských měst. V Česku s jednotnými pravidly pro plánování veřejného prostoru, výsadbu stromů nebo hospodaření se srážkovou vodou pracují například Praha, Brno nebo Ostrava. Inspiraci lze najít také ve Vídni, Kodani či Rotterdamu, kde jsou principy modrozelené infrastruktury běžnou součástí přípravy rekonstrukcí ulic i nových veřejných prostranství.

„Modrozelená infrastruktura propojuje práci s dešťovou vodou a městskou zelení. Jejím cílem je, aby se dešťová voda co nejvíce zadržela v místě, kde spadne, pomáhala ochlazovat město a současně vytvářela lepší podmínky pro růst stromů a další vegetace. Jsme si vědomi, že právě uliční stromořadí patří mezi nejvíce zatěžované části městské zeleně, a proto se na ně připravovaný standard zaměřuje především,“ přibližuje důležitost dokumentu náměstkyně primátora pro životní prostředí Jiřina Klčová. „Rozhodně se nejedná o strategický dokument „do šuplíku“. Standard má nastavit jednotná pravidla pro to, jak navrhovat veřejný prostor tak, aby nové výsadby měly dlouhodobě dobré podmínky pro růst a aby jednotlivé investice na sebe navazovaly,“ dodala Jiřina Klčová.

Dokument se bude věnovat například zlepšení stanovištních podmínek stromů, výběru vhodných druhů i ochraně dřevin při stavebních pracích. Současně zapracuje doporučení aktualizované normy ČSN 83 9061, která od června letošního roku stanovuje podrobnější pravidla pro ochranu stromů, porostů a vegetačních ploch během stavebních prací.

„V červnu byla dokončena analytická část projektu. Odborníci během ní vedli strukturované rozhovory s více než 26 zástupci ze 17 městských organizací a institucí a zpracovali SWOT analýzu současného stavu. Ta ukázala, že Pardubicím zatím chybí jednotná koncepce rozvoje uličních stromořadí i modrozelené infrastruktury, stejně jako jasně nastavená koordinace mezi jednotlivými organizacemi. Zároveň ale potvrdila shodu na tom, že systematický přístup je pro další rozvoj města potřebný,“ přiblížil výstup analytické části dokumentu náměstek primátora pro architekturu a urbanismus René Živný.

Součástí analytické fáze bylo také vyhodnocení přibližně 8.500 stromů v uličních stromořadích, u nichž byla k dispozici data. Analýza upozornila na potřebu větší druhové rozmanitosti i kvalitnějších podmínek pro růst stromů, zejména dostatku vody a prostoru pro kořenový systém. Nejčastěji jsou v pardubických ulicích zastoupeny lípy a javory. Právě u javorů odborníci doporučují při budoucích výsadbách zohlednit jejich vyšší citlivost na rostoucí teploty.

„Důvod pořizování dokumentu je praktický a nutný, bez jednotných pravidel se každý projekt řeší samostatně a často odlišným způsobem. Stromy pak nemají dostatek prostoru pro kořeny ani vody, dešťová voda zbytečně odtéká kanalizací a jednotlivé investice na sebe nenavazují. Standard proto stanoví společný postup od zadání projektu přes jeho návrh až po následnou správu. Výsledkem jsou kvalitnější veřejný prostor, odolnější městská zeleň i efektivnější využití veřejných investic,“ shrnuje závěrem náměstkyně Jiřina Klčová.

Analytická část projektu je zveřejněna na webových stránkách města v sekci Koncepční dokumenty. Dokončení dokumentu je pak plánováno na podzim roku 2026.