Volající hlas v telegrafu na linku 156 sice nehlásil oblíbené indiánské kratochvíle jakými bylo vytrhávání kolejí pro železného oře, skalpování vybraných jedinců a tance kolem totemu. Oznamovatel popisoval pouze nanášení barev na teepee v podobě garáže. Hlídka strážníků tedy jako kavalerie vyjela událost prověřit. V Češkově ulici zastihla dva poněkud pobledlé příslušníky kmene narkomanů (neplést s germánskými Markomany), kteří skutečně pokrývali své tváře válečnými barvami. Tradiční suroviny jako bizoní krev a popelavou bělobu nahradil v jejich podání zelený zvýrazňovač. Strážníci po příjezdu zhodnotili obrazce na tvářích lokálních indiánů známých konzumací kdejaké návykové látky bez šamanova dohledu, jako vcelku neškodné. Oba přistižení muži však svorně tvrdili, že jsou umělci. O tom by šlo sice dlouze debatovat i úspěšně pochybovat, ale naštěstí se jejich rituální malby krom obličejů v širokém okolí nenašly a vrata předmětné garáže též nebyla jejich tvorbou dotčena. Strážníci proto oběma "umělcům" doporučili odejít tvořit někam jinam, nejlépe do prérie..