V ulicích města přibudou další kameny zmizelých

Kostky s mosazným povrchem podle projektu německého umělce Guntera Demniga se objeví před domy předchozích obyvatel židovského původu, kteří byli během druhé světové války perzekuováni nacisty. Odhalení 15 kamenů zmizelých na šesti hradeckých adresách je naplánováno na 10. října 2025. Na projektu se podílí také Muzeum východních Čech v Hradci Králové, Státní oblastní archiv Hradec Králové, Židovská obec v Praze, Památník Terezín, Technické služby Hradec Králové a další partneři.
Město Hradec Králové je jedním z partnerů, který se zapojí již podruhé k iniciativě kameny zmizelých, jejímž cílem je uctít památku obětí holokaustu a nacistické perzekuce přímo v místech, kde tito lidé naposledy dobrovolně žili. „Jedná se o malé pamětní dlaždice s mosazným povrchem, vsazené do dlažby chodníků před domy, odkud byli tito lidé deportováni. Odhalení kamenů se uskuteční v ulici Nerudova před domem s čp. 884, zde žili manželé Gustav a Pavlína Hamáčkovi s dcerou Věrou a synem Emilem. Další budou položeny na třídě Karla IV. před domem s čp. 689, kde budou umístěny kameny pro rodinu Salusovu. Konkrétně pro manžele Karla a Emílii a jejich syna Víta. Ti všichni byli deportováni do Terezína v roce 1942 a o rok později zavražděni v osvětimském táboře,“ říká náměstkyně primátorky odpovědná za oblast kultury a cestovního ruchu Ilona Dvořáková. Další kameny zmizelých se objeví v ulici Šafaříkova před domem s čp. 514, který obýval doktor Karel Kovanic, a čp. 649/12, který obývaly sestry Růžena Alterová a Žofie Schrabalová. Dva kameny budou vsazeny před dům v ulici Dukelská s čp. 1641, odkud byli nuceni odejít manželé Arnošt a Markéta Kleinerovi a trojice kamenů zmizelých se objeví na Tylově nábřeží u domu s čp. 418, kde žila Olga Beranová se svými dvěma dcerami Vlastou a Marií. Celkem bude letos připomenuto 15 obětí holokaustu z Hradce Králové na šesti adresách.
Před druhou světovou válkou žily v Hradci Králové stovky obyvatel židovského původu, kteří v době války přišli o život. Dvěma transporty bylo z města a jeho okolí vypraveno do Terezína 1200 osob, z nichž většina byla následně vězněna v dalších koncentračních táborech. Osvobození se dožilo pouhých 99 přeživších. „Jen pár dní před transportem do Terezína, v prosinci roku 1942, byli židovští občané shromážděni v budově bývalé obchodní akademie na tehdejším Labském náměstí, které dnes nese název náměstí Svobody. Lidé byli drženi ve velice špatných podmínkách. Spali na zemi na slamnících, v prostorách se netopilo, neměli se ani kde umýt. Před cestou na nádraží museli odevzdat cennosti a klíče od bytu, potravinové lístky, osobní doklady a formuláře k transportu,“ popisuje historička Muzea východních Čech v Hradci Králové Zdeňka Kulhavá.
Pietnímu aktu bude už 2. října od 17 hodin předcházet besední podvečer v přednáškovém sále muzea na Eliščině nábřeží. Historičky Alžběta Langová ze Státního okresního archivu Chrudim a Zdeňka Kulhavá z Muzea východních Čech v Hradci Králové představí příběhy tehdejších obyvatel Hradce Králové, kterým bude letošní pokládka věnována.
Odhalení Stolpersteinů a pietní akt se bude konat 10. října od 10 hodin v přednáškovém sále Muzea východních Čech v Hradci Králové. Na program naváže společná cesta na adresy, kde budou kameny slavnostně odkryty. V loňském roce byla poprvé odhalena pětice kamenů zmizelých na Velkém a Ulrichově náměstí, konkrétně manželům Tausikovým a rodině doktora Emila Hermana.