Krajina obrazů Michala Burgeta má sama o sobě reálný základ, ale je spíš komponovaná, smyšlená, nebo lépe řečeno, je malířovou imaginární koláží. Pokud se budeme ptát po významu jednotlivých témat, motivů a kompozic, budou naše odpovědi nejednoznačné. Na jedné straně cítíme, že by se mohlo jednat o krajinu zítřka, fikci apokalyptického světa po katastrofě, kterou člověk způsobil, ale také to může být krajina minulá, krajina vzpomínek, tužeb, přání a snů Michala Burgera. Současná výstava prezentuje jeho kresby, grafiku i malbu od prvních uměleckých kroků autora, kdy začínal pod vedením malíře Jiřího Kodyma. V té době mladý talent vytvářel své první surreální vize a tehdejší vliv Salvadora Dalího a především Maxe Ernsta je stále patrný i v dnešních obrazech. V roce 1996 byl přijat do ateliéru grafických technik k profesoru Jiřímu Lindovskému na pražskou Akademii. Zde vydržel pouze dva roky, protože měl malbu zakázanou a nemohl bez ní být. V touze po malování přestoupil proto Burget na podzim roku 1999 do ateliéru profesora Jiřího Sopka. Groteskní pojetí malby nového učitele mu sice nesedlo, ale zanechalo v jeho další tvorbě viditelné stopy. Po roce odešel k profesoru Zdeňku Beranovi do Ateliéru klasických malířských technik. U Berana v roce 2003 absolvoval a jeho práce Podnikatelův ostrov, vystavená ve Veletržním paláci v Praze v rámci expozice absolventů AVU, byla zakoupena do sbírkových fondů Národní galerie. Sám autor svou práci přibližuje takto: Když jsem začal chodit do Veletržního paláce, do expozice českého umění 19. století Národní galerie v Praze, tak jsem objevil malíře Aloise Bubáka, Augusta Piepenhagena a Julia Mařáka s celou jeho krajinářskou školu, zkrátka všechny ty brilantní malíře krajin… Zdáli se mi hodně zapomenutí, což mi připadá, že je škoda! Napadlo mne, že bych mohl využít jejich způsob pohledu na krajinu. Dnes samozřejmě nemá smysl dělat úplně klasickou malbu, protože by se v obraze měla zračit doba, ve které dílo vznikalo. Ve všem co dělám, musím mít rovnováhu… úplně klasická krajina mne nebaví. A stejně, když chceš dnes udělat krajinu, která má obstát, tak přece do ní nenamaluješ třeba barokní kapličku nebo labutě na řece?! To by nemělo smysl, to by ses vracel zpátky, minimálně o sto let! Dnes je svět moderní a jeho symbolem je technika, jejímž vrcholem je zbrojní průmysl. Říká se, že armáda a její technika a výzkum jsou mnohdy o desítky let napřed. Vždyť spousta věcí, které dnes používáme, vznikla prvotně především pro armádu! Zbraně dnes najdeš úplně všude! I u nejnuznějšího slamu někde v Africe či Jižní Americe. A pak samozřejmě auto, to je asi největší ikona dneška, naší doby. Kontrast krajiny a techniky je pro mne romantismus současnosti! A na otázku proč maluje, Michal Burget odpovídá: To je jednoduché, já jsem malíř a ne nějaký multimediální umělec! Je pravda, že dnes je výtvarné umění na pomyslné křižovatce! Profesor Sopko říkal, že tak za třicet let bude největším uměním videoklip! Skutečná, poctivá malba se pomalu vytrácí. Myslím, že jednou o hodně přijdeme! Ve snaze lépe pochopit tvorbu Michala Burgeta a při hledání odpovědí na jím kladené otázky nám jistě pomůže jeho výstava v Orlické galerii ve druhém patře Kolowratského zámku v Rychnově nad Kněžnou. Diváky jistě potěší, že výstava je přístupna denně včetně pondělí.