Kvetoucí krajiny Karla Langera Především pokračuje i v letních měsících velká výstava předního českého krajináře, vynikajícího představitele Mařákovy krajinářské školy a malíře-impresionisty Karla Langera. Výstava, připravená pod vedením kurátora PhDr. Michala Zachaře, který je tvůrcem několika veleúspěšných výstav v Jízdárně Pražského hradu, shromáždila téměř pět desítek maleb, aby mohla alespoň v zásadních konturách představ dílo jednoho ze zakladatelů a zvěstovatelů impresionismu v českých zemích. Dílo akademického malíře Karla Langera je dnes uctívané a vyhledávané převážně sběratelskou obcí a milovníky krajinomalby. V kontextu zrodu českého moderního umění má však své důležité a neopomenutelné místo. Málokterá paleta příslušníků jeho generace zazářila tolika jasnými tóny a impresionistická technika u málokterého z nich dospěla k tak zralému výrazu. Obrazy Karla Langra jakoby doslova planou slunečním světlem a jsou plné kvetoucích luk, sadů a strání. K současnému postavení outsidera zajisté nemálo u Langera přispěla i okolnost, že téměř vůbec samostatně nevystavoval. V tom je současná rychnovská výstava unikátní. Jan Steklík Práce na papíře ze sbírek GASK 5. června t. r. by se dožil osmdesáti let spoluzakladatel a ředitel Křižovnické školy čistého humoru bez vtipu a experimentátor Jan Steklík. Působil mezi Brnem, Ústím nad Orlicí a Prahou. Samostatně vystavoval od roku 1960 a účastnil se mnoha výstav v doma i v zahraničí. Celkem čtyřikrát také v Rychnově nad Kněžnou. Přes široké spektrum jeho výrazových prostředků - od akcí v krajině, mail-artu, filmu až po tvorbu objektů - charakterizuje Steklíkovu tvorbu zejména experiment s papírem. Výstava prací na papíře za sbírek GASK–Galerie Středočeského kraje prezentuje osmnáct Steklíkových koláží a kreseb, charakteristických zejména pro starší období jeho tvorby. Poměrně vzácné subtilně lyricky laděné rané práce z konce padesátých let přechází od kubisticko expresivních vlivů do informelně temných struktur. Pod vlivem estetiky informelu pokračoval v tvorbě koláží a dekoláží specifickou technikou vypalovaného papíru. V díle od počátku zaznívá autorův vztah k hudbě, který přímo vyjádřil v cyklu Para musica (1965). Obdiv k hudebnímu experimentátorovi Johnu Cageovi ztvárnil později v rozsáhlém cyklu koláží a kreseb. V následující etapě, ve svých proslulých „Odstřihovánkách“, „Zamalovánkách“ či „Nastřihovánkách“ vybízel diváka ke spolupráci a ke hře. Plakáty pro Divadlo na provázku – Grafický design DNP v počátcích divadla Jako výtvarný doprovod letošního Poláčkova léta je možno vnímat unikátní výstavu plakátů pro slavnou brněnskou alternativní scénu nejprve Divadlo husa na provázku, pak (po zvolení Gustáva Husáka prvním tajemníkem) Divadlo na provázku a dnes již opět Divadlo husa na provázku. Málokdo si dnes uvědomuje, že stejně jako byly nesmírně nové a originální herecké výkony a inscenační formy tohoto divadla, tak také podoba jeho plakátů a programů přinesla do světa tehdejší užité grafiky mnoho neobvyklých a novátorských prvků. Jak napsal jeden z nejčastější spolupracovníků divadla, grafik a výtvarník Václav Houf: „Vizuální podobu tiskovin z nejslavnějších let Divadla na provázku vytvořili bezesporu Dušan Ždímal a Boris Mysliveček. […] Boris Mysliveček se svými minimalistickými experimenty vytvořil dokonale protikladnou polohu Ždímalovým rozmarným kresbičkám. Vynucená černobílá skromnost všech tehdy realizovaných tisků, Myslivečkovo logo jako absolutně nadčasová ptákovina, to vše dohromady s neustále se proměňujícím okruhem duševně spřízněných bytostí, spolupracovníků a diváků vytvořilo přeludné klima, jehož existence v čase a prostoru byla nutně omezená.“ Pařížské roky Věry Jičínské Již pátou sezónu doplňuje kolekce obrazů Věry Jičínské, zapůjčených z dobrušského muzea, stálou expozici Orlické galerie. Pro letošní rok připravila Nadace Věry Jičínské jako doplněk této výstavy rozsáhlý katalog, zabývající se léty 1923 až 1930, které osobitá malířka strávila v centru tehdejšího výtvarného světa - v Paříži. Katalog shromažďuje nejen na třicet reprodukcí z tohoto období, ale přináší také dosud nepublikované dobové unikátní fotografie a dokumenty. Výstavy a expozice Orlické galerie na léto jsou tedy velice rozmanité a určitě potěší mnohé milovníky výtvarného umění, a to i otevírací dobou. Prostory galerie je totiž možné navštívit po celý týden od pondělí do neděle a to od 9 do 17 hodin s polední přestávkou od 12 do 12:30.