Po zimních měsících se příznivci Orlické galerie mohou těšit na novou výstavní sezónu. A co ta 54. přinese? Výstavu dosud neznámých grafických a fotografických prací Věry Jičínské a rozmanité dílo bytostného impresionisty Karla Langera. Novinky návštěvníky čekají i ve stále expozici. Slavnostní zahájení 54. výstavní sezóny Orlické galerie proběhne v pátek 27. dubna 2018 od 17 hodin. Výstavy uvedou jejich kurátoři, PhDr. Michal Zachař a PhDr. Karel Jaroš. K poslechu zahrají na saxofon Jan Polnický a na basklarinet Adéla Přibylová za klavírního doprovodu Tetyany Peshkové. Zahájení bude spojené s vernisáží výstavy „Mezi lvem a orlicí: Rychnovsko a vznik samostatného Československa“, kterou připravili pracovníci muzea Ač je dílo akademického malíře Karla Langera mezi sběrateli nesmírně oblíbeno a málokterá z aukcí umění u nás se bez jeho obrazů obejde a jeho dílo zde vždy slaví úspěch, současná výstava je první Langerovou velkou přehlídkou jeho krajinářského díla. Role tohoto lyrika krajiny je ale v kontextu zrodu českého moderního umění důležitá a neopomenutelná. O životě tohoto jaroměřského rodáka není bohužel známo mnoho. Víme, že roce 1897 nastoupil do krajinářské školy profesora Julia Mařáka. Od roku 1906 žil v Praze, ale často pobýval v Dalmácii a na Istrii, kde v roce 1911 uspořádal úspěšnou výstavu v Pule. Ve svých obrazech se rád vracel k rodnému kraji okolo Jaroměře, pod vrch Zvičinu, ale ve svém početném díle obsáhl téměř celé Čechy. „Na malířovu paletu postupně pronikaly jasné zářivé tóny a impresionistická technika. Pod jejím vlivem začal po roce 1910 oživovat krajinu také figurální stafáží vždy v atmosféře prosluněného letního dne,“ napsal o Langrovi kurátor rychnovské výstavy PhDr. Michael Zachař, autor několika velmi úspěšných výstav v jízdárně Pražského hradu. Výstava chce alespoň v zásadních konturách představit dílo jednoho ze zakladatelů a zvěstovatelů impresionismu v českých zemích. Vystaveny budou více než čtyři desítky Langrových maleb od drobných krajinářských skic ze studijních let až po zralá a rozměrná reprezentativní plátna. Jméno a malířská tvorba Věry Jičínské nejsou příznivcům Orlické galerie jistě neznámé. Během této výstavní sezóny bude však představena méně poznaná, či spíše neznámá část díla této umělkyně, a to její práce grafické a fotografie. Věra Jičínská se vždy chtěla bytostně stát malířkou. Možná proto lze vysvětlit, i přes několikaleté studium v grafických ateliérech v Praze a Mnichově, její až macešský vztah k jí vytvořeným grafickým pracím, které jak se v jednom dopise přiznala, dokonce pálila. Jakým překvapením byl nález několika grafických listů v soukromých sbírkách. I přes výraznou inklinaci Jičínské k malířství na grafiku zcela nezanevřela. Ke svým malbám a kresbám vytvářela analogie v dřevorytu a grafické listy pravidelně zařazovala do svých výstavních kolekcí. Významný celek v díle Věry Jičínské tvoří také práce fotografické. Fotografování se umělkyně věnovala už během svých studií na Uměleckoprůmyslové škole v Praze, v Mnichově i za pobytu v Paříži. Po svém návratu z Paříže do Prahy pak navázala spolupráci jako publicistka s několika periodiky a deníky. Díky svým stykům v uměleckém prostředí začala publikovat v nově vzniklém uměleckém revue Měsíc. První články o francouzském plakátu vystřídaly ty věnované stavebním památkám a folklóru. Množství fotografií a negativů, ale také skic, pochází z cest Jičínské na Slovensko, kde zachycovala místní folklór, dřevěnou architekturu a národní svéráz. Velice rozsáhlá sbírka negativů a fotografií obsahuje často unikátní záběry z dnes již zmizelých míst a stále čeká na své detailní zpracování a zhodnocení. Obě výstavy doplňují jako průvodci objemné katalogy. Kromě dvou unikátních výstav čekají na návštěvníky Orlické galerie také novinky ve stálé expozici. Do ní byl nově zařazen kompletně zrestaurovaný obraz Otakara Nejedlého „Stromy“, který byl obnoven včetně jeho velkolepého původního a nedávno nalezeného rámu. V rámci akce „Galerie vlídná k návštěvníkům“ byly výstavní sály také doplněny nábytkovým inventářem, který návštěvníkovi, unavenému anabází mezi stavebníky, kteří v současnosti ovládli Kolowratský zámek, a výstupem do mansardového patra, dovoluje odpočinout a pohodlněji vnímat vystavené exponáty. Je tedy s novou výstavní sezónou Orlické galerie na co se těšit.