Pro letošní sezónu využila Orlická galerie přestávky ve výstavní činnosti Galerie moderního umění v Hradci Králové a zapůjčila pro své výstavní sály cenný soubor krajinářů z doby před nástupem tzv. Mařákovců. Soubor je doplněn malbami Antonína Chittussiho, které získalo rychnovské muzeum díky odkazu dr. Jana Bartoše v polovině 40. let minulého století, a kolekci významně doplňují jednotlivé zápůjčky z fondů dalších osmi institucí. Představitelé české krajinomalby, zastoupení na této výstavě, se od počátku 2. poloviny 19. století snažili o živější kontakt s evropskými centry výtvarného umění. Především žáci Haushoferovy krajinářské školy na pražské Akademii našli cestu k zachycování reálného výseku, ať už českých, nebo velmi často také italských a alpských motivů, a z nich zejména Alois Bubák, Bedřich Havránek, Antonín Waldhauser či Hugo Ullik dokázali přesvědčit své publikum o nové kvalitě krajinného námětu ve výtvarné práci. Práce Julia Mařáka, zakladatelské postavy tohoto období, pedagoga, z jehož ateliéru vyšla celá generace moderní české krajinomalby, již reprezentují nastupující plenérismus. Mařák spolu se svou generací patřili již k malířům, hledajícím své sujety a inspiraci v krajině prosté, bez velkých horských kulis a italských odkazů ke klasicistní krajinomalbě. Častěji pobývali v cizině, Jan Novopacký a Mařák ve Vídni, Beneš Knüpfer se usadil v Římě, Wilhelm Riedel znal dobře Itálii a jako jeden z prvních pobýval v Barbizonu. Pro o dekádu mladší výtvarnou generaci byl rozhodujícím inspiračním pramenem aktuální výtvarný názor malířů francouzských, především plenéristů barbizonské školy. Antonín Chittussi a po něm i další malíři, jako Zdenka Braunerová nebo Václav Brožík, toužili a také již i našli přímý kontakt s tímto progresivním proudem světového malířství. K popularitě a rozvoji krajinomalby jako žánru přispěly také dobové výpravné edice s bohatým ilustračním doprovodem. Díky nim a periodikům jako byly Květy či Světozor mohl Karel Liebscher procestovat celé Čechy. Tato periodika přidala také na popularitě moderní malované vedutě, jejímiž představiteli byli např. Jaroslav Špilar a Vojtěch Bartoněk. I když žádný z těchto malířů neabsorboval ještě barevný rozklad světla a avantgardní nauku impresionistů, kteří od sedmdesátých let stáli v čele světového výtvarného dění, přece jen učinilo české malířství díky krajinomalbě úctyhodný kus cesty od převážně komponovaného obrazu k osobité a emancipované umělecké zpovědi. Výstava je otevřena do 14. září 2014 Orlická galerie Kolowratský zámek Kolowratská 1, Rychnov nad Kněžnou 516 01 tel.: 494 534 015 www.moh.cz galerie@moh.cz