Orlická galerie II. patro Kolowratského zámku Saudek ztracený & obnovený, Napříč časem VIII. / Nezdolní spolužáci.
kresby Káji Saudka a obrazy Nezdolných spolužáků
Výstavy jsou přístupné do 15.9.2013
Nemůžete číst? Pusťte si audio.
Ideální na cesty autem nebo při práci.
KÁJA SAUDEK ZTRACENÝ&OBNOVENÝ
Výstava komiksů Káji Saudka z přelomu 60. a 70. let, restaurovaných „saudkologem“ Filipem Konečným, v Orlické galerii v Rychnově nad Kněžnou ve dnech 22.5. -15.9.2013.
Kája Saudek
Narodil se spolu se svým bratrem-dvojčetem Janem 13. května 1935 v Praze. Český výtvarník a tvůrce komiksů. Autodidakt, jehož nezaměnitelné kresby provázely také několik filmů a populárně naučný televizní seriál Okna vesmíru dokořán. Uznávaný také jako tvůrce výrazných filmových plakátů.
V padesátých letech pracoval jako technický kreslič a následně jako kulisák ve Filmovém studiu Barrandov. Úspěch filmu Kdo chce zabít Jessii? (1966), v němž Václav Vorlíček na doporučení scenáristy Miloše Macourka použil Saudkovy kresby, otevřel autorovi vstup na stránky populárních časopisů (Student, Pop Music Expres, Lucie & Petr, Čtení pod lavici, Mladý svět ad.). Pro Mladou frontu spolu s Milošem Macourkem připravovali opus Muriel a anděl Ró, který měl původně sestávat z dvanácti dílů. Stihli ale pouze dva, které však vzhledem k srpnu 1968 a následné normalizaci nesměly vyjít. Opět se setkal s Milošem Macourkem při filmu Čtyři vraždy stačí, drahoušku (1970), který svými kresbami (titulky, reklamy, komiksy, interiéry) zcela ovládl.
Do poloviny 70. let kreslil seriály pro časopis Mladý svět (Čtverylka, Lips Tullian, Fantom opery uvádí, Černý Filip), v roce 1974 však musel tehdy nejpopulárnější časopis opustit. Dočasné útočiště našel na Slovensku v Technických novinách (Tieň na hranici času, Hor sa, do hlbín! ad.). Spolu s Jaroslavem Weigelem zpracovává pro Pionýrskou stezku zdánlivě nenapadnutelný seriál Třicet případů majora Zemana, i ten je však zastaven. Od r. 1979 kreslil pro tzv. zájmové tisky, vydávané Českou speleologickou společností, komiksy podle scénářů známých spisovatelů (Josef Nesvadba, Ondřej Neff ad.). Intenzivně, avšak anonymně, spolupracuje na přelomu 70. a 80. let s Československou televizí.
V devadesátých letech komiks zcela ustupuje volné tvorbě. Po fatální nehodě v dubnu 2006 se ocitá v komatu. Netuší tak, že v roce 2009 vyšly Muriel a oranžová smrt a jeho vlastní monografie. Tyto dva nejdůležitější porevoluční vydavatelské počiny spolu s knihou Lips Tullian vzbudily znovu zájem o jeho nenapodobitelnou tvorbu.
Filip Konečný
Narozen 25. ledna 1978 v Praze. Od roku 1981 do svých osmnácti let žil v Pardubicích. Absolvent Textilní fakulty Technické univerzity v Liberci. Po ukončení studia v roce 2004 začíná jako skenerista a retušér digitálních fotografií v časopisu Hattrick, okouzlen při tvorbě diplomové práce možnostmi reprodukčních technik a obrazových editorů.
V roce 2010 se na krátkou dobu stává artdirectorem magazínů Hattrick a Sportstar. Posléze opouští toto zaměstnání a začíná se naplno věnovat tvorbě digitálního archivu výtvarného díla Káji Saudka a restaurování původních dobových tisků komiksů, k nimž jsou originály dodnes nezvěstné.
Spolupracuje na knihách Muriel a oranžová smrt (Plus, 2009), Kája Saudek (Arbor vitae, 2009) a Lips Tullian (Plus, 2010). Pomáhá při vzniku Muzea Káji Saudka v Praze. Především však sám vydává restaurované komiksy Honza Hrom (1968), Diamantová šifra (1972), Hor sa, do hlbín! (1973) a Tieň na hranici času (1971).
Za zlomový okamžik, kdy propadl zcela kouzlu tvorby Káji Saudka, považuje v dětství nalezený časopis Pop Music Expres z roku 1968, jehož grafikem byl právě Kája Saudek, který pro tento dnes už kultovní časopis vytvořil výše zmiňovaný komiks Honza Hrom.