Pro Emmu Čechovou znamenala uplynulá sezona dosud nejvýraznější období kariéry. Po přestupu do ZVVZ USK Praha získala Supercup, stala se českou ligovou šampionkou a s pražským týmem se dostala před brány finálového turnaje Euroligy. Výkony na klubové i reprezentační scéně jí nakonec vynesly také premiérové ocenění pro nejlepší českou basketbalistku sezony.

Individuální triumf přitom sama neočekávala. Vnímá ho především jako potvrzení, že práce a čas věnované basketbalu mají smysl, a současně jako další motivaci do budoucna

Silnou stopu zanechala Čechová také v české reprezentaci. Na březnovém kvalifikačním turnaji v čínském Wuhanu se dostala do All-star pětice a výrazně pomohla národnímu týmu k postupu na mistrovství světa.

Právě tento turnaj považuje za období, kdy se během minulé sezony cítila herně nejlépe. Kvalifikace byla podle ní mimořádně náročná fyzicky i psychicky, o to větší hodnotu pro ni měl postup, díky němuž se české basketbalistky po dvanácti letech znovu kvalifikovaly na světový šampionát.

Čechová zároveň cítí, že se proti době, kdy byla v sezoně 2022/2023 vyhlášena nejlepší mladou českou basketbalistkou, posunula především v sebevědomí. Lépe podle svých slov čte hru, více si věří v důležitých chvílích a zkušenosti z různých prostředí jí pomáhají také mimo palubovku.

Další velký krok přišel v zámoří. Čechová zaujala Minnesota Lynx a poprvé v kariéře dostala příležitost nastoupit v WNBA.

Její začátek byl výraznější, než sama čekala. V úvodních zápasech se dostala přibližně na dvacet minut na hřišti a důvěra trenérského štábu jí pomohla k mimořádnému sebevědomí. Pozitivně vnímala také podporu spoluhráček a atmosféru, kterou vytvářeli fanoušci.

Právě prostředí WNBA označuje za dosud největší školu své kariéry. Po zkušenostech ze Žabin Brno a USK Praha poznala další úroveň konkurence i profesionálního přístupu.

Rozjetou premiérovou sezonu v zámoří však zastavilo poranění kolene. Čechová kvůli němu přišla o zbytek svého prvního ročníku v WNBA a zároveň se nebude moci představit na zářijovém mistrovství světa v Berlíně.

Rekonvalescence podle ní pokračuje dobře a pro rehabilitaci má vytvořené kvalitní podmínky. Přestože ji nucená pauza mrzí, chce následující měsíce využít k další práci na sobě.

Ve dvaadvaceti letech tak za sebou má český titul, úspěšnou reprezentační kvalifikaci, první zápasy v nejslavnější ženské lize světa i ocenění pro nejlepší českou basketbalistku. Nyní před ní stojí jiná výzva – zvládnout návrat po zranění a navázat na sezonu, která ji posunula mezi nejvýraznější české hráčky současnosti.