Smrtící houba, noční směna a černý humor. Parazit z chlaďáku přináší horor, který baví i děsí
Jedna obyčejná noční směna se může změnit v katastrofu globálních rozměrů. Nový film Parazit z chlaďáku rozehrává napínavou a zároveň ironickou podívanou, v níž se horor potkává s komedií a věda s lidskou improvizací. Do českých kin dorazí 19. února.
Nemůžete číst? Pusťte si audio.
Ideální na cesty autem nebo při práci.
Samoobslužný sklad, který na první pohled působí zcela nenápadně, stojí na místě někdejší vojenské základny. Právě tam, hluboko pod zemí, byl před desítkami let uložen vzorek extrémně nebezpečné parazitické houby. Uzavřený, zmrazený a zapomenutý.
Stačí však drobná technická chyba – a hibernující organismus se probouzí. Smrtící parazit se začne nekontrolovatelně šířit, napadat živé organismy a proměňovat rutinní noční směnu v boj o přežití.
Dva zaměstnanci proti biologické apokalypse
V centru dění stojí Travis alias Teacake a Naomi, dvojice mladých pracovníků skladu, kteří se ocitají tváří v tvář hrozbě, na jakou je žádná pracovní smlouva nepřipravila. Zatímco čas neúprosně běží, oni musí improvizovat, spolupracovat a zachovat si chladnou hlavu – i smysl pro humor.
Hlavní role ztvárnili Joe Keery a Georgina Campbell, které doplňuje Liam Neeson jako ostřílený specialista na bioterorismus. Právě jeho postava se stává klíčem k možné záchraně – pokud tedy ještě nějaká existuje.
Horor s nadhledem a nakažlivým humorem
Parazit z chlaďáku těží z kontrastu děsivé hrozby a ironického odstupu hlavních hrdinů. Film pracuje s prvky zombie hororu, sci-fi thrilleru i situační komedie, přičemž humor zde není únikem z napětí, ale jeho zesilovačem.
Divák tak sleduje výbuchy zeleného slizu, rychlé dialogy i momenty, kdy smích střídá mrazení. Výsledkem je žánrový mix, který si pohrává s očekáváním publika a nabízí zábavu bez zbytečných kompromisů.
Scénář inspirovaný skutečnou vědou
Autorem scénáře je David Koepp, který se při psaní opřel o reálné vědecké poznatky. Původní příběh nejprve zpracoval knižně, teprve poté jej převedl na filmové plátno.
Koepp dlouhodobě staví na myšlence, že děs je nejsilnější tehdy, když vychází z reality. Právě proto působí i zdánlivě přehnaný příběh o parazitické houbě překvapivě uvěřitelně.
Natáčení probíhalo v horách nedaleko Říma, kde se nachází rozsáhlý systém podzemních chodeb vybudovaných během druhé světové války jako bunkr pro Mussoliniho. Několik kilometrů dlouhé tunely dodaly filmu autentickou, stísněnou atmosféru. Část scén vznikala také v Maroku.
Parazit z chlaďáku je snímek, který cílí na diváky hledající chytrou, svižnou a lehce provokativní podívanou. Nabízí napětí, nadsázku i jasný autorský rukopis – a připomíná, že i jeden špatný den může být nakažlivý.
