Tento počin si klade za cíl s odstupem půl století upozornit na osudy příslušníků Sboru národní bezpečnosti v době okupace Československa vojsky pěti států Varšavské smlouvy v srpnových dnech roku 1968. Jako ochránci pořádku museli sami čelit cizím vojákům, protože armáda se nuceně zdržovala v kasárnách, nebo ve vojenských výcvikových prostorech, Lidové milice byly paralyzovány a pod legendou objevování kontrarevolučních skladů zbraní také částečně odzbrojeny Sověty. Pohraniční stráž zase vázaly povinnosti k ostraze západních hranic, na jejichž údajnou „odkrytost“ Sověti během pražského jara opakovaně poukazovali a stěžovali si i formou diplomatické nóty. Za každodenně prokazovanou odvahu v nejhorších srpnových dnech si příslušníci SNB mezi obyvatelstvem vydobyli všeobecný respekt. Teprve od 1. září 1968 směla Veřejné bezpečnosti (VB) vypomáhat Československá lidová armáda (ČSLA) vysíláním vojáků do společných hlídek, které ve městech ve dne i v noci dohlížely na veřejný pořádek. Při náročné službě byli okupanty nejednou omezováni na osobní svobodě a ohrožováni na životě i zdraví, někteří z nich přitom utrpěli zranění anebo zemřeli. V úvodu se tak návštěvník může ve zkratce seznámit se situací příslušníků Veřejné a Státní bezpečnosti za pražského jara a s hlavními záměry reformátorů v řadách ministerstva vnitra. Následující panely již mapují jednak bouřlivý 21. srpen 1968 v Praze i v Brně a výběrově rovněž události v tehdejších českých a moravských krajích, včetně dnešního Královéhradeckého kraje. Dernisáž výstavy se koná 23. 9. v konferenčním sále v 5. NP a je spojená s přednáškou autora výstavy PhDr. Daniela Povolného, Ph.D.