Obě instituce začaly také spolupracovat na tom, aby si pomáhaly zvýšit návštěvnost a vyměňovaly know-how. Zatímco safari park poslal do Polska skupinu lemurů kata, z Walbrzychu připutovalo do Ptačího světa i dalších expozic velké množství rostlin. „Chtěl bych za spolupráci velice poděkovat našim partnerům v projektu, tedy Gmině Walbrzych a zámku Ksiaz, a samozřejmě i Evropské unii za podporu,“ uvedl ředitel Safari Parku Dvůr Králové Přemysl Rabas. „Je skvělé, že se nám díky přeshraniční spolupráci podařilo pro návštěvníky připravit nové prostředí hned na třech místech – ve Vodních světech, v Ptačím světě a rovněž u šelem,“ dodává Přemysl Rabas. Vzácní krokodýli či tlamovci z jezera Malawi V pavilonu Vodní světy představí tři nové nádrže o celkovém objemu přes 90 tisíc litrů vody život v řekách a jezerech Afriky. „Chtěli jsme návštěvníkům ukázat život afrických jezer, řek a močálů v co největší pestrosti, ovšem živočichové z odlišných vodních biotopů mají také velmi specifické a odlišné nároky,“ popisuje zoolog Michal Podhrázský, který má na starosti ptáky, plazy, obojživelníky a ryby v safari parku. Odborníci se proto rozhodli vybudovat v rámci systému několik zcela oddělených oběhů, které svým obyvatelům zajistí ideální prostředí pro život. „S nadsázkou jsme v oblíbených Vodních světech vybudovali tři úplně nové světy,“ usmívá se. Každá ze tří nových nádrží má objem kolem 30 tisíc litrů sladké vody. Hned po vstupu zaujme prostorné akvárium představující pestrý život jezera Malawi. V druhé se zabydlují krokodýli čelnatí. „V novém obrovském bazénu se zabydlovali postupně. Nejdříve jsme vypustili nejmenší samičku, aby si zvykla a našla si místa k případnému úkrytu, posléze ji doplní další dva krokodýlové – pár,“ doplňuje Michal Podhrázský. Třetí nádrž zatím obývají zajímavé africké ryby tlamouni nilští neboli tilapie, v budoucnu ovšem bude hostit mnohem větší nájemníky. „Čekáme na dvě samice mimořádně vzácných krokodýlů štítnatých. Bohužel omezení ke zpomalení šíření koronaviru zhatila naše plány a zatím jsme je nemohli dovézt,“ vysvětluje Michal Podhrázský. Zatímco oba druhy krokodýlů jsou vážně ohrožené a zoologické zahrady se pokouší o ustavení co nejstabilnější populace v péči člověka, úloha tilapií bude odlišná. „Tilapie představují druh, který se rychle šíří Afrikou i dalšími částmi světa a škodí. Pro svůj rychlý příbytek na váze a snadný chov jsou ale pro mnoho oblastí Afriky potenciálně zajímavým zdrojem masa – třeba i u nás jde o oblíbenou konzumní rybu. A také Češi v současnosti učí místní obyvatele, jak tilapie na maso správně chovat,“ vysvětluje expert na ryby a plazy Pavel Moucha, který stojí s Podhrázským za zoologickou koncepcí nových Vodních světů. Přizpůsobivost tilapií dokresluje i fakt, že v minulosti již rybáři chytili původně tropickou tilapii na udici dokonce i v českých vodách. Konstrukce nových akvárií je převážně z betonu, ovšem brzy zmizí pod bujnou vegetací. Čelní panel, přes který život pod vodou budou sledovat návštěvníci, je z plastu. Měří na délku necelých osm metrů a je osm centimetrů silný. Každá nádrž má samostatnou filtraci, což umožní udržovat odlišnou kvalitu vody podle nároku chovanců v nádrži. Filtrační systém se skládá z mechanického pískového filtru, biologického filtru – bakterií, které rozkládají odpadní látky, a UV filtru, který hubí patogeny i zelené řasy plovoucí ve vodě. Každá nádrž má také samostatný ohřev vody. Výraznými úpravami prošel i zbytek pavilonu. Hned za vstupem z expozice Jedovatá Afrika přivítají návštěvníky prudce jedovaté kobry černé a varani nilští. Jejich příbytky dostaly nové skály i další vybavení. Změnami prochází i poslední nádrž v pavilonu – do té se po příjezdu krokodýlů štítnatých nastěhují právě tilapie. Rekonstrukce Vodních světů vyšla na 15,9 milionu korun. Podíl 85 procent z nákladů se povedlo získat díky projektu Evropské unie „Z tropů do tropů po polsko-českém pomezí“. Zbytek stavby financovaly safari park a stát. Nový Madagaskar – snášely želvy paprsčité a fosy dostaly novou venkovní voliéru Vylepšit se podařilo rovněž pavilon Ptačí svět, který v současnosti představuje expozice Madagaskar a tropický les. „Stále se tady něco děje. Teď se nám konečně povedlo plně obsadit terária a novými obyvateli jsou i výrečci malí nebo ježci bělobřiší,“ popisuje zoolog Michal Podhrázský. Mezi novinky madagaskarské haly imitující vyschlý kaňon pohoří Makay patří také dvě chovatelské rarity. „Husičky krátkoocasé chovají v současnosti pouze tři zoo v Evropě, mimořádné jsou i kachničky pestré, které má v současnosti devět evropských zoologických zahrad,“ doplňuje Michal Podhrázský. To, že odborníci královédvorského safari parku odvedli při plánování expozic skvělou práci, potvrzuje i úspěch v chovu choulostivých želv paprsčitých. Ty se na dně kaňonu zabydlely na konci roku 2019 a v průběhu května 2020 začaly snášet vejce. „Jde o kriticky ohrožený druh, který jsme ve Dvoře dosud neodchovali. Mláďata nejsou ani u ostatních chovatelů obvyklá, a tak napjatě čekáme, jak vše dopadne,“ vysvětluje Michal Podhrázský. Ošetřovatelé vajíčka umístili do líhně, kde jim poskytnou ideální podmínky. Mláďata by se mohla líhnout za 110-230 dnů. Novinkou Madagaskaru bude i venkovní voliéra pro fosy. Tyto velké madagaskarské šelmy rády šplhají, a tak je výběh opatřen řadou kmenů. Nechybí ani jezírko. Do expozice se nejprve nastěhoval samec, samička se k němu připojí později. V průběhu nuceného uzavření chovatelé zvládli umístit zcela nové druhy i do průletové haly představující konžský prales. Tu obydlili špačci laločnatí nebo astrildi oranžovolící. „Pokoušíme se také o návrat atraktivních banánovců chocholatých. V minulosti se nepříliš dobře snášeli s našimi vlajkovými turaky velkými, ale věříme, že upravená hala poskytne domov oběma,“ pokračuje Michal Podhrázský. Nové nájemníky mají i terária, která představují pestrou škálu madagaskarských plazů a žab. Rozsáhlá rekonstrukce Madagaskaru a tropického lesa stála takřka 5,6 milionu korun a stejně jako u ostatních pavilonů Evropská unie projekt financovala 85 procenty, o zbytek si podělily safari park a stát. Právě pro Ptačí svět Palmiarnia Walbrzych poskytla kamion exotických rostlin. Šelmy za vodou. Gepardy a hyeny dělí od návštěvníků pouze vodní příkopy Úplně nový pohled na africké predátory nabízí pavilon šelem. Hyeny Baraka a Spoty a dvojici mladých gepardích bratrů Thomase a Toulouse je totiž možné obdivovat pouze přes vodní příkopy a návštěvník tak může mít dojem, jako by byly na dosah ruky. „Zatímco hyeny už výběh znaly a novinkou pro ně bylo jen více vody, dva samci geparda byli v expozici vůbec poprvé. Hned začali hledat vyvýšená místa, odkud by měli rozhled, a začali si výběh pečlivě značkovat,“ říká zooložka Gabriela Linhart. Příkopy mají šířku 2,5, respektive 4 metry, takže zážitek ze setkání s gepardy je opravdu intenzivní. Příjemnější a bezprostřednější dojem budou ale mít milovníci šelem takřka u všech výběhů pavilonu šelem. Někde skleněné tabule nahradilo pletivo doplněné o popínavé a další rostliny. To aby šelmy měly více soukromí. „Některé šelmy ne úplně dobře snášejí vzájemné sousedství, ani v přírodě se nevyhledávají. Chtěli jsme opticky i funkčně výběhy od sebe oddělit,“ vysvětluje ke změnám Gabriela Linhart. V některých výbězích se objevila nová výsadba nebo parkosy ke šplhu, jinde šelmy dostaly nové kameny ke slunění. Velmi zajímavý je i pachový prožitek – třeba skupinku psů hyenových mohou lidé nyní mnohem silněji také cítit. Náklady na přestavbu výběhů šelem se vyšplhaly na takřka 5 milionů a povedlo se je získat opět díky podpoře z evropského projektu „Z tropů do tropů po polsko-českém pomezí“. EU akci podpořila 85 procenty, zbytek financovaly safari park a stát.