„Děkuji nálezci, že nález předal do péče pracovníků náchodského muzea. Díky němu se podařilo zachovat unikátní historický artefakt, který je co do množství a zachovalosti ojedinělý. Od kraje dostane odměnu ve výši skutečné hodnoty zlata stanovenou Puncovním úřadem,“ uvedla náměstkyně pro kulturu a školství Martina Berdychová. Pokud je nález zhotoven z drahých kovů (zlato, stříbro, platina) nebo jiných cenných materiálů, nálezce má podle zákona o státní památkové péči právo na odměnu do výše ceny materiálu (počítáno podle aktuální tržní hodnoty). Pokud je nalezený artefakt z jiného materiálu, výše odměny je stanovena až do výše 10 % kulturně historické hodnoty archeologického nálezu určené na základě odborného posudku Archeologického ústavu AV ČR nebo Národního muzea. Nález objevil muž při venčení psa v lesích na Náchodsku. Na plácku rozrytém od divokých prasat si všiml ze země trčícího konce drátu. Nálezce si nejprve myslel, že to je pytlácké oko. Když z hlíny vyhrabal devět klubek drátu, považoval je za odpad. Až doma zjistil, že našel zlatý poklad, který předal pracovníkům Muzea Náchodska. Devět zlatých nekonečných spirálek je starých zhruba 3000 let a váží 257 gramů. Drátky vytvořil dávný řemeslník tak, že roztepal zlato do tenkého plechu, následně jej sroloval a svařil. Jelikož jsou drátky takřka neporušené, nemohly být používány dlouho a byly brzy po výrobě ukryty. Zda si zlato na svahu někdo uschoval či je tam zanechal jako obětinu bohům, už dnes říci nelze, protože v jejich okolí archeologové nenašli žádné další předměty, například střepy keramiky, které by jim pomohly s bližším určením.