Výzkum v trase budoucího úseku dálnice D11 vedoucího od Hradce Králové na Jaroměř začal na jaře 2017 a nyní pokračuje druhou etapou. „První etapa výzkumu probíhala do začátku léta 2017 a vzhledem k rozsahu stavby se jednalo o jeden z největších výzkumů v České republice. Jeho extrémní náročnost byla dána i tím, že se investor rozhodl zahájit výzkum najednou v celé trase budované dálnice od Hradce Králové až k Jaroměři. Druhá etapa je již o poznání klidnější. Pracuje se už jen na místech, které byla dříve pro výzkum nepřístupná,“ uvedl archeolog Ladislav Rytíř z FF UHK. Odborníci z hradecké univerzity se teď společně s kolegy z Archeologického centra Olomouc soustředí na okolí Jaroměře. K nejvýznamnějším objevům se zatím řadí nález sídliště s keramikou z pátého tisíciletí před naším letopočtem. „Sídliště je výjimečné počtem archeologických objektů,“ řekl Radomír Tichý z Katedry archeologie FF UHK. Zmíněné sídliště již archeologové znají z první etapy výzkumu, nyní ale mají pracovní interpretaci, podle které by mohlo jít o obchodní stanici. „Na východě Čech se totiž surovina z tohoto naleziště nevyskytuje. Část pochází pravděpodobně z Jizerských hor a část také z Polska a Slovenska,“ vysvětlil Ladislav Rytíř. „Zajímavé je, že např. surovina k výrobě kamenných broušených seker pochází pouze z Jizerských hor, nazýváme ji metabazit typu Pojizeří. To dokládá orientaci pouze na tento zdroj, natolik se jevil tento kámen užitečný v mladší době kamenné. Oproti tomu surovina k výrobě štípaných nástrojů, lidově nepřesně známých jako pazourky, je daleko pestřejší. Donášela se z území dnešního Polska, v případě obsidiánu až ze Slovenska či Maďarska. V mladší době kamenné tedy každá osada musela být tak trochu obchodní stanicí. A my jsme rádi, že jednu z nich výzkum zachytil v takovém rozsahu,“ dodal docent Tichý. Staveniště dálnice, které je dlouhé 25 kilometrů a široké přibližně 60 metrů, vede archeologicky velmi cennou oblastí. Ze země již v průběhu výzkumu archeologové vyzvedli nálezy z období od pravěku po novověk, nejstarší předměty jsou z mladší doby kamenné. Objeveny byly např. domy a pohřebiště z doby bronzové, pohřebiště z raného středověku nebo zbytky polních opevnění armád z 18. století či z Prusko-rakouské války z roku 1866. „Po základním laboratorním ošetření nálezů, inventarizaci a odborném zhodnocení se začíná pracovat na Nálezové zprávě, což je základní a primární výstup každého archeologického výzkumu, který v sobě shrnuje všechna data získaná výzkumem a je pak uložen mimo jiné v archivu Archeologického ústavu v Praze. Nálezy se pak předají do Muzea východních Čech v Hradci Králové, kde budou přístupné pro další badatele,“ uzavřel magistr Rytíř.