Nejen za tímto utkáním, ale za celou sezónou jsme se ohlédli s hráčkou Michaelou Matuškovou, která nejen toto rozhodující utkání musela díky zranění sledovat z lavičky. Na velikonoční pátek Hradecké Lvice získaly nad týmem brněnských hráček bronzové medaile jak hodnotíte toto utkání a jaké je ho sledovat z lavičky ve stavu zraněné hráčky? Zápas jsme začali výborně, a to šňůrou 13:0, kdy jsme brněnské hráčky prakticky nenechali zakončit a vypadalo to, že zápas bude jednoznačný. Potom se ale Brno vzpamatovalo a rázem bylo vyrovnáno. Myslím, že to byl divácky velmi zajímavý zápas, bojovali jsme o každý míč a nikdo nikomu nedal nic zadarmo. Během zápasu jsme si vytvořili náskok, který jsme si až do poslední pětiminutovky udržovali. Pak ale přišly rychlé trojky Brna a zápas se lehce zdramatizoval. Nakonec výhra o deset bodů a neskutečná radost. Já osobně jsem si zápas moc užila a jsem i sama překvapena, čekala jsem sérii na 5 zápasů. 3:1 je proti týmu, co byl prakticky celou sezónu na druhém místě, vynikající výsledek. Jak hodnotíte letošní sezónu vašeho klubu? Zaujaly vás v ní nějak zásadní momenty? Myslím, že když se člověku houpou na krku tři medaile ze tří soutěží, tak ani nemůže být nespokojený. Zlatou z Českého Poháru, stříbrnou z evropského CEWLu a nakonec doplnění sady bronzovou medailí z ŽBL by před začátkem sezóny bral asi každý. Zásadním momentem bylo rozhodně finále Českého Poháru, ve kterém bylo drama až do posledních vteřin. Navíc jsme Valosunu vrátili porážku z finále ČP z minulého roku, o to víc je to pro nás cenné. Co vás osobně čeká v následujících dnech? Jelikož mám přetržený přední křížový vaz a jdu za měsíc na plastiku, snažím se rehabilitovat a nohu v rámci možností naposilovat. Za chvíli mi začíná i zkouškové ve škole, takže se rozhodně nudit nebudu. Už se ale moc těším, až se budu moct vrátit zpět na hřiště.