Přednášku pořádala Filozofická fakulta UHK, všechny přítomné i přednášející hosty uvítala děkana Pavlína Springerová a poděkovala za překvapivě hojnou účast i přednášejícím za uskuteční akce. „Určitě vzrůstá relevantně Fake news, proto je hojná účast studentů a ostatních taková“ dodává děkanka. Slova se po té ujímá Světlana Witovská, která je především známa z pořadu České televize : Interview, což je živě vysílaný pořad. „Interview se snažíme dělat tak, aby to bylo k aktuálnímu dni a rádi bychom ve vysílání vždy měli aktéra dne, což se bohužel často nedaří, protože politici neradi chodí do živých vysílání. Mnohokrát se nám stalo, že jsme obtelefonovali 19 lidí a až dvacátý oslovený přišel.“ sděluje Světlana Witowská. „Otázky do tohoto pořadu neřeším sama, ale řeším je s editorem a ostatními kolegy, kteří se třeba právě zabývají nějakou záležitostí konkrétního politika, kterého budu mít ve studiu. V pozici moderátora Interview ČT24 musím být nestranným oponentem. V tomto pořadu se snažím iniciovat otevřenou výměnu názorů, což je velice obtížné, neboť někteří politici jdou do vysílání s tím, že nechtějí odpovídat na otázky, ale sdělit si to co oni chtějí.“ Zajímavé byly také videoukázky přímo z Interview ČT 24, některé momenty politiků rozesmály celý sál. Dále Světlana Witowská říká : „Zajímavá je lež a polopravda ze strany politiků. Politici se v případě nepříjemných dotazů snaží odvádět diskusi k jiným tématům a mlží. Snaží se předejít přímé konfrontaci skákáním do řeči. Často také manipulují s fakty, ne vždy říkají lživé informace, ale upravují si pravdivou informaci, tak aby vyhovovala jejich argumentaci“. Stětlana Witowská pokračuje : „Velmi důležitá je psychologie při interview a také sledování nonverbálních projevů politika. Někteří mají jiné chování před vysíláním a pak při vysílání.“ Aula odměňuje redaktorku České televize velkým potleskem a slovo dostává redaktor Marek Wollner. Redaktor šířil nejen zajímavé myšlenky, ale také pozitivní humor. Říká : „Zhruba polovina populace chová k médiím nedůvěru. Největší důvěře se těší rozhlas, nejmenší pak periodický tisk a internet s televizí mají zhruba stejné postavení, ale slabší než rozhlas. V hodnocení internetu se liší mladá a starší generace, u TV nikoli. Dominantní postavení televize je nejvíce oslabováno v oblasti získávání zpravodajských informací, na tomto poli postupně nabývá na síle internet.“ Opět zaznívá velký potlesk a slova se ujímá filozof Jaroslav Peregrin. Hovoří na téma demokracie a pravdy. „Demokracie je diskuse. Liberální demokracie nemá být prostředkem k tomu, aby nejpočetnější tlupa převálcovala ty ostatní. V demokracii se k moci mají dostávat především lidé, kteří přicházejí s nejrozumnějšími názory, s nejžádoucnějšími cíli a nejuvěřitelnějšími nápady na to, jak těchto cílů dosáhnout.“ Dále pokračuje : „Může se zdát, že nám lidem musí jít o pravdu – ať už pro to, že nás stvořil nějaký ten bůh, nebo proto, že nás tak vyprojektovala evoluce. Zdá se, že znát pravdu o světě kolem nás, o jiných lidech i o sobě samém je jak správné, tak i vrcholně užitečné. Lidé, kteří odmítají vzít na vědomí, že jejich názory nemohou být pravdivé, se tak zdají nejenom zlovolní či hloupí, ale nějak na štíru se svou lidskou přirozeností. Rozum tedy v tomto případě nefunguje jako soudce, který zvažuje všechny argumenty v naději, že se dobere pravdy, ale spíše jako advokát, který bere na vědomí jedině to, co prospěje jeho klientovi. Není tomu ale tak mnohem obecněji? Nejsou naše společenské debaty jenom hrou na soutěž názorů, ve které se skutečně každý hájí jenom svoje předem přijaté předsudky? „ Za svůj filozofický projev si Jaroslav Peregrin vysloužil také velký potlesk. Zajímavé dvě hodiny přednášky končí a jak vidno všichni si odnáší příjemný a zajímavý zážitek.