Posláním PDZ je: POMÁHAT DLOUHODOBĚ DUŠEVNĚ NEMOCNÝM LIDEM, ABY MOHLI ŽÍT V PROSTŘEDÍ PODLE SVÉ VOLBY, SPOKOJENĚ A CO NEJSAMOSTATNĚJI. Spolek Péče o duševní zdraví více než 19 let pomáhá lidem žít s duševní nemocí. Díky snadné dostupnosti služeb pomůžeme v Pardubickém a Královéhradeckém kraji bezmála 700 lidem ročně, aby mohli žít spokojeně, samostatně a zvládali běžný život ve společnosti. Pobočky jsou v : Rychnově nad Kněžnou, Pardubicích, Chrudimi, Hradci Králové, Jičíně, Ústí nad Orlicí a Náchodě. Pomoc je směřována lidem s vážnými duševními nemocemi, jako je schizofrenie, řešení sociálních problémů a učení se praktickým dovednostem potřebným pro život. Coby nestátní nezisková organizace, jejíž činnost je financovaná z dotací a grantů. „Duševní nemoc by neměla být důvodem ke společenskému odmítání a izolaci. Duševně nemocní jsou lidé jako všichni ostatní a je potřeba citlivě vnímat a dodržovat jejich práva. Proto naše sdružení pořádá osvětové a vzdělávací akce pro laickou i odbornou veřejnost, aby měla více informací, jak může duševně nemocným lidem lépe porozumět a účinně pomáhat. Obrátit se na nás může každý člověk, který se léčí pro duševní potíže. Podmínkou je věk nad 18 let a bydliště v Královéhradeckém a Pardubickém kraji. Společně probereme, v čem Vám můžeme pomoci. Naše spolupráce může být krátkodobá (někdy se podaří problém vyřešit během několika schůzek) nebo dlouhodobá (pracovník pomáhá klientovi s více problémy, pomoc trvá měsíce či roky). Dlouhodobou spolupráci nabízíme hlavně lidem s vážnými duševními nemocemi, jako jsou onemocnění z okruhu psychóz (např. schizofrenie) či z okruhu afektivních poruch (opakované deprese, maniodepresivita). V JAKÝCH OBLASTECH VÁM MŮŽEME POMOCI? Toto jsou příklady, v čem nejčastěji pomáháme: • Pomůžeme Vám při vyřizování veškerých úředních záležitostí např. sociálních dávek apod. • Pomůžeme Vám s finančním hospodařením např. vyřizování dluhů, splátkových kalendářů. • Pomůžeme Vám s vyřizováním povinností spojených s bydlením např. s placením nájmu a energií, jednání s vlastníky domu atp. • Pomůžeme Vám při řešení krizových situací, jako jsou mezilidské konflikty, rodinné spory, nevýhodné smlouvy, ztráta práce či bydlení atp. • Nabízíme Vám praktické tréninky dovedností, které jsou potřebné pro samostatný život (nácvik komunikace, nácvik přípravy na zaměstnání). Trénink dovedností pro vedení domácnosti (vaření, úklid, praní). Tréninky probíhají individuálně nebo ve skupině lidí s podobnými potížemi. • Poradíme Vám, jak si poradit s příznaky nemoci, jak a komu ve Vašem okolí si včas říci o laickou či profesionální pomoc. • Poskytneme Vám rady a informace o různých dalších zařízeních a službách v našem městě a okrese. • Nabízíme Vám klubová a společenská setkání (Klub Od5k10 v Rychnově a Klub v Kostelci nad Orlicí). • Pořádáme pro Vás rekondiční pobyty a výlety. SLUŽBY MAJÍ TYTO ZÁSADY 1) DOBROVOLNOST = do ničeho Vás nebudeme nutit, záleží na Vás, jak budete služeb využívat. 2) INDIVIDUÁLNÍ PŘÍSTUP = Záleží na Vašich potřebách a přáních, každý člověk je přece jiný. 3) PRÁCE V PŘIROZENÉM PROSTŘEDÍ= přijedeme za Vámi tam, kde pomoc a podporu potřebujete. 4) PARTNERSTVÍ A RESPEKT = abychom Vám mohli pomoci, potřebujeme znát Váš názor a potřebujeme Vaši aktivní spolupráci!. Sdělil Orlickému Netu ředitel PDZ Petr Hejzlar. Pro zajímavost Orlický Net uvádí příběh PDZ: „Mít kamarády je prima“. „Už je to lepší… ale střední školu jsem nedokončil… v invalidním důchodu jsem asi 5 let… co se dělo? Vlastně nic, nevím… jako bych nebyl, jako bych umřel zaživa… prázdnota, nezájem, svět byl někde daleko… řekli mi, že to je schizofrenie s negativními příznaky…jako že jsem negativní, zlej? … prej ne, jen nemám vůli a nedokážu věci prožívat…“. Vypráví svůj příběh Honza. U Honzy probíhá schizofrenie s tzv. negativním příznaky, stal se velice pasivním, ztratil zájmy a tím i veškeré kamarády. Rodiče byli nešťastní z toho, že jejich syn nikam mimo byt nechodil a celé dny trávil u televize. Přemluvili ho, aby zkusil využít služby sdružení Péče o duševní zdraví. Co to Honzovi přineslo? „Nabídli mi chození do klubu, prý tam chodí lidi, co jsou na tom podobně jako já… vůbec se mi nechtělo, nedokázal jsem si to představit, ale chtěl jsem vyhovět rodičům… nejdřív to bylo divný, ale všichni byli milý a tak jsem tam začal chodit 2x týdně… s Karlem jsme se domluvili, že půjdeme do kina, já tam nebyl 5 let… v červnu jsme byli na víkendovém pobytu s lidmi z klubu… dostal jsem za úkol topit v kamnech a pak mi všichni děkovali, že se zahřáli, což mě teda potěšilo… na podzim se jede zase a už se docela těším…“.