Chléb a hry něco stojí. Proč je vstupné správná cesta.
Autor textu: Daniel Kubelka
Nový způsob výběru autorských poplatků OSA zásadně mění ekonomiku veřejně pořádaných hudebních akcí. Zkušenost z Festivalu Orlická brána ukazuje, že vstupné je fér řešením, které funguje – pro umělce, diváky i pořadatele.
Nemůžete číst? Pusťte si audio.
Ideální na cesty autem nebo při práci.
Hudba a kultura má nenulovou hodnotu – i na náměstí
Nejsem právník ani obhájce OSA, ale jako člověk, který se celý život pohybuje v kultuře – jako autor, hudebník, manažer kapel i pořadatel akcí – si myslím, že ochrana autorských práv je legitimní věc. Nelze ji odbýt tím, že jde o „státem posvěcenou lichvu“ nebo „krádež“. Jednoduché odsudky nic nevyřeší – problematika autorských práv a copyrightu je mnohem komplexnější a zaslouží si věcnou debatu. A případně i lobbing veřejného sektoru za změnu zákona.
Nejsem právník ani obhájce OSA, ale jako člověk, který se celý život pohybuje v kultuře – jako autor, hudebník, manažer kapel i pořadatel akcí – si myslím, že ochrana autorských práv je legitimní věc. Nelze ji odbýt tím, že jde o „státem posvěcenou lichvu“ nebo „krádež“. Jednoduché odsudky nic nevyřeší – problematika autorských práv a copyrightu je mnohem komplexnější a zaslouží si věcnou debatu. A případně i lobbing veřejného sektoru za změnu zákona.
Nový model OSA: tvrdá realita pro obce
OSA udělala z jejího pohledu logický tah – zaměřila se na veřejný sektor. U akcí, kde není vstupné, nebo je pouze dobrovolné, se poplatky nově počítají ze součtu všech nákladů: od honorářů, techniky, propagace, přes toaletní papír až po chlebíčky a kávu.
Rozpočty jsou přitom veřejně dostupné a často vyšší než u soukromých akcí, takže je snadné je dohledat a zkontrolovat. Tuším i motivaci, že většina měst, obcí a jejich organizací doměřené poplatky prostě zaplatí – a tím se nastolí nový „normál“.
Výsledek? U akcí zdarma nebo s dobrovolným vstupným mohou být poplatky o desítky tisíc vyšší než dřív, a u velkých měst to mohou být za rok i statisíce korun navíc. To už rozhodně není kosmetická položka.
• Proč jsou náklady tak vysoko?
K prudkému nárůstu nákladů na kulturu v posledních letech nepřispívá jen inflace. Velký vliv má poptávka ze strany veřejného sektoru – ochota měst a obcí zaplatit některým populárním interpretům téměř jakoukoli cenu. Prostě „chléb a hry“.
Někdy může hrát roli i nezkušenost, nekompetence nebo nízká motivace lidí, kteří mají na starost akce a provoz kulturních zařízení. Ne vždy tuší, jaké jsou obvyklé podmínky, nebo zda je nabízená cena přiměřená. Zde narážíme na omezenou schopnost zaplatit kvalitní lidi ve státní správě a na systém tabulkových platů.
Výsledek? Rostoucí náklady, honoráře, ceny za technické služby a obecně vyšší ceny v celém segmentu – které se následně promítají do rozpočtů a poplatků OSA.
• Proč jsme zavedli vstupné na Festival Orlická brána?
Řekli jsme si jasně: nechceme ubírat z kvality programu, nechceme šetřit na zvuku nebo zázemí a věříme, že návštěvníci festivalu budou chtít akci podpořit. Letos jsme poprvé, místo vstupného dobrovolného, zavedli jednotné vstupné 200 Kč pro dospělé, děti mají vstup zdarma.
Výsledek? Více než 700 000 Kč. Festival má stabilnější příjem, OSA dostane svůj spravedlivý podíl a návštěvníci vědí, že jejich peníze podporují akci, na kterou přišli.
Rozpočty jsou přitom veřejně dostupné a často vyšší než u soukromých akcí, takže je snadné je dohledat a zkontrolovat. Tuším i motivaci, že většina měst, obcí a jejich organizací doměřené poplatky prostě zaplatí – a tím se nastolí nový „normál“.
Výsledek? U akcí zdarma nebo s dobrovolným vstupným mohou být poplatky o desítky tisíc vyšší než dřív, a u velkých měst to mohou být za rok i statisíce korun navíc. To už rozhodně není kosmetická položka.
• Proč jsou náklady tak vysoko?
K prudkému nárůstu nákladů na kulturu v posledních letech nepřispívá jen inflace. Velký vliv má poptávka ze strany veřejného sektoru – ochota měst a obcí zaplatit některým populárním interpretům téměř jakoukoli cenu. Prostě „chléb a hry“.
Někdy může hrát roli i nezkušenost, nekompetence nebo nízká motivace lidí, kteří mají na starost akce a provoz kulturních zařízení. Ne vždy tuší, jaké jsou obvyklé podmínky, nebo zda je nabízená cena přiměřená. Zde narážíme na omezenou schopnost zaplatit kvalitní lidi ve státní správě a na systém tabulkových platů.
Výsledek? Rostoucí náklady, honoráře, ceny za technické služby a obecně vyšší ceny v celém segmentu – které se následně promítají do rozpočtů a poplatků OSA.
• Proč jsme zavedli vstupné na Festival Orlická brána?
Řekli jsme si jasně: nechceme ubírat z kvality programu, nechceme šetřit na zvuku nebo zázemí a věříme, že návštěvníci festivalu budou chtít akci podpořit. Letos jsme poprvé, místo vstupného dobrovolného, zavedli jednotné vstupné 200 Kč pro dospělé, děti mají vstup zdarma.
Výsledek? Více než 700 000 Kč. Festival má stabilnější příjem, OSA dostane svůj spravedlivý podíl a návštěvníci vědí, že jejich peníze podporují akci, na kterou přišli.
Možná řešení
Podle mě mají pořadatelé z veřejného sektoru dvě možnosti:
Zavést férové vstupné a tím snížit základ pro výpočet poplatků i závislost na veřejných penězích.
Jít společně na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) a nechat prověřit oprávněnost nového způsobu výpočtu poplatků OSA.
Osobně považuji vstupné za rychlejší a efektivnější cestu, ale právní posouzení by mohlo přinést systémové změny pro celé odvětví.
• Vstupné je fér
OSA dostane spravedlivý podíl na úspěchu nebo neúspěchu akce, nikoliv „výpalné“ z její ceny.
Pořadatel bude oceněn za dramaturgii a služby, které nabízí.
Návštěvník ví, že platí za něco, co má konkrétní hodnotu.
Vstupné je navíc skvělá zpětná vazba – lidé zaplatí za to, co pro ně má skutečnou hodnotu, a pořadatel se tím může řídit při vyjednávání podmínek s umělci. Úspěšné akce, které si vybudují vlastní hodnotu a značku, pak nemusí spoléhat jen na známé „tváře“, aby přilákaly publikum. Diváci přijdou proto, že věří kvalitě a renomé celé akce.
• Budoucnost veřejných akcí
Bez vstupného půjde kvalita programů dolů, nebo budou obce i spolky platit na poplatcích výrazně víc. „Kulturní akce zdarma“ sice vypadají dobře, ale ve skutečnosti degradují cenu práce, deformují trh a vysílají signál, že kultura má nulovou hodnotu. Obce pak musí nějakou formou více dotovat i všechny ostatní kulturní pořady během roku. Problém „chléb a hry“ se přitom netýká jen hudebních festivalů, ale aktuálně třeba letních kin, kterých je zadarmo jako naseto.
Daniel Kubelka
Ředitel MKP – FIDIKO Žamberk
Festival Orlická brána
Zavést férové vstupné a tím snížit základ pro výpočet poplatků i závislost na veřejných penězích.
Jít společně na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) a nechat prověřit oprávněnost nového způsobu výpočtu poplatků OSA.
Osobně považuji vstupné za rychlejší a efektivnější cestu, ale právní posouzení by mohlo přinést systémové změny pro celé odvětví.
• Vstupné je fér
OSA dostane spravedlivý podíl na úspěchu nebo neúspěchu akce, nikoliv „výpalné“ z její ceny.
Pořadatel bude oceněn za dramaturgii a služby, které nabízí.
Návštěvník ví, že platí za něco, co má konkrétní hodnotu.
Vstupné je navíc skvělá zpětná vazba – lidé zaplatí za to, co pro ně má skutečnou hodnotu, a pořadatel se tím může řídit při vyjednávání podmínek s umělci. Úspěšné akce, které si vybudují vlastní hodnotu a značku, pak nemusí spoléhat jen na známé „tváře“, aby přilákaly publikum. Diváci přijdou proto, že věří kvalitě a renomé celé akce.
• Budoucnost veřejných akcí
Bez vstupného půjde kvalita programů dolů, nebo budou obce i spolky platit na poplatcích výrazně víc. „Kulturní akce zdarma“ sice vypadají dobře, ale ve skutečnosti degradují cenu práce, deformují trh a vysílají signál, že kultura má nulovou hodnotu. Obce pak musí nějakou formou více dotovat i všechny ostatní kulturní pořady během roku. Problém „chléb a hry“ se přitom netýká jen hudebních festivalů, ale aktuálně třeba letních kin, kterých je zadarmo jako naseto.
Daniel Kubelka
Ředitel MKP – FIDIKO Žamberk
Festival Orlická brána
