Děda i babička jsou fajn, babi peče skvělé buchty a děda Péťovi ukazuje, jak stáhnout králíka, nabrousit kosu nebo podojit krávu. Dnes je potřeba posekat a usušit trávu a protože je statek velký, má na to děda takovej modrej menší traktor. Péťa si sedne vedle dědy na blatník a jede se. Vesnická klasika. Jak traktůrek projede prohlubeň a zase z ní vyskočí, děda si najednou všimne, že Péťa zmizel. Leží pár metrů za traktorem. Děda hned zastavuje, běží k němu. Kluk je evidentně v šoku… Seš celej??? Na bílém tričku 30kilového dítěte je vidět otisk nápadně připomínající vzorek pneumatiky na zadním kole traktoru. Bože… Já ho fakt přejel... Panika, úzkost. To přece nemůže přežít… Máte jistotu, že se právě stal největší průser ve vašem životě a těžko se zadržujou slzy… Zavolejte HNED někdo záchranku, ale rychle!! Pípá nám pager… 🚁 U závažných traumat se na místě snažíme strávit co nejmíň času, protože i když je potřeba, břišní operaci na poli nesvedeme. Jde o čas. Letmo se pozdravíme s kolegy z pozemní posádky, kteří už zajistili žílu, malý pacient je vyplašený, pohladíme ho po tváři, uklidníme, podáme léky proti bolesti, nakládáme a do 7 minut od přistání zase odlétáme… V traumacentru už nás čeká rozsáhlý tým. Předáním naše práce končí, vracíme se na základnu a jsme připraveni na další vzlet. A to se taky děje, telefon zvoní ještě než stihneme dopít kafe - jen pacient je nám už známý - jde o požadavek na další transport - Péťa má prasklou část srdce a potřebuje urgentní operaci dětským kardiochirurgem v mimotělním oběhu… Operace byla dlouhá. Dlouhé bylo i čekání, jak to dopadne. Péťa konec prázdnin tráví doma a odpočívá, aby mohl v září s aktovkou do druhé třídy. Bude se spolužákům chlubit spoustou nových zážitků a taky jednou mega hustou jizvou na hrudníku… Tak hlavně opatrně, “Péťo”, hodně štěstí v životě…