Jednotlivé státy se musely rozhodnout, který druh energie budou podporovat. Ačkoliv to byla pouhá hra, někteří celé zasedání brali velmi vážně a mermomocí se snažili prosadit ten způsob energie, který je pro jeho zemi nejvýhodnější. Já a Honza jsme zastupovali Španělsko, které je v současné době 3. na světě v počtu větrných elektráren. Občas jsme ale malinko zabloudili až k zájmům České republiky, což není nic jiného než nukleární energie. To se samozřejmě nelíbilo Němcům (ačkoliv zastupovali země, které nemají jinou možnost získávání energie). Souvisí to se současnou situací v Německu, kde v následujících několika letech mají vypnout všech 17 reaktorů. Tím započala bouřlivá diskuze mezi Českem a Německem. Po téměř osmi hodinách jsme se dobrali ke konečnému výsledku. Na plné čáře vyhrála vodní energie, která získala 35 % z celkové dotace. Jaderná energie získala pouhých 15 %, ačkoliv současný podíl v České republice je 30 %. Na závěr vyčerpávajícího dne nám Litevci představili blíže svoji zemi. Večer byl celkem pěkný, ale Němci byli zatím nejlepší. Šimon Štefanides