Cílem setkání komise byla vzájemná informovanost všech členů, tedy včetně Povodí Labe, Povodí Moravy či ČHMÚ. „V této chvíli nemáme požadavky správců povodí na zavedení konkrétních opatření. V minulém týdnu byl však podkročen směrodatný limit na Labi v Přelouči, nicméně od té doby se průtok zlepšil, jelikož je dotován z přehradní nádrže Rozkoš. Průtoky se pohybují kolem nebo pod limitem také v Nemošicích na Chrudimce a řece Svitavě u Svitav. Z hlediska stavu vodních nádrží jsou poměrně dobré stavy jak na Seči, tak na Rozkoši, což jsou s ohledem na průtoky Labe a Chrudimky dvě stěžejní nádrže. Nicméně proti tomu došlo k úplnému vyprázdnění nádrže Pařížov na řece Doubravě,“ uvedl hejtman Martin Netolický, který také popsal statut a kompetence komise. „Krajská Komise pro zvládání sucha a nedostatku vody je stanovena vodním zákonem. Komise má na základě odborných podkladů vyhodnotit, zda je nutné vyhlásit stav nedostatku vody. Pokud jej vyhlásí, tak následně také rozhoduje o opatřeních. Kraj, jehož komise tento stav vyhlásí, hradí posléze veškeré náklady vynaložené na provedení nařízených opatření,“ popsal úlohu komise hejtman.

V rámci Pardubického kraje bylo vyhlášeno nařízení obecné povahy na území ORP Lanškroun, kde již bylo zakázáno v minulém týdnu nakládání s povrchovými vodami. „Aktuální situaci odstartoval již výrazný deficit srážek v roce 2025, jelikož zima přelomu roku 2025 a 2026 byla srážkové podprůměrná a letošní jaro bylo dokonce nejsušším jarem od roku 1961. Na území celé republiky se vyskytovaly převážně lokální a málo vydatné srážky. V našem kraji je situace obdobná. Bohužel výhled do dalších týdnů není v tomto ohledu příliš veselý. Srážky, které přijdou, budou opět spíše lokálního charakteru bez pozitivního vlivu na celkový stav vodních zdrojů,“ uvedl radní pro venkov, zemědělství a životní prostředí Miroslav Krčil.

Řeč byla také o možnostech zajištění nouzového zásobování pitnou vodou. „Považujeme za důležité prověřit, v jakém stavu a počtech je infrastruktura pro nouzové zásobování pitnou vodou, tedy především cisterny, které k tomuto účelu slouží. Část cisteren mají jednotlivé VAKy, některé obce a Správa státních hmotných rezerv, ale ucelený souhrn k dispozici není,“ uvedl hejtman, podle kterého je nutné urychlit propojení celé Východočeské vodárenské soustavy. „Jedná se o strategické nadregionální propojení vodovodních řadů a zdrojů pitné vody pro okresy Hradec Králové, Náchod, Pardubice a Chrudim. Tento propojený systém by umožnil vzájemné vykrývání nedostatku vody mezi regiony. Proto budeme s vlastníky infrastruktury řešit, v jakém stavu připravenosti projekt je,“ řekl hejtman.

V souvislosti s nedostatkem vody v krajině je nutné se více zaměřovat na podporovat aktivity související s otázkou hospodaření s vodou v krajině. V rámci Pardubického kraje plní důležitou roli Institut environmentálních výzkumů a aplikací (IEVA), který kraj založil již v roce 2018. „V oblasti řešení problematiky hospodaření s vodou v krajině se zaměřením na opatření proti suchu a povodním patříme mezi průkopníky, jelikož již v roce 2018 jsme založili Institutu environmentálních výzkumů a aplikací (IEVA), který má za sebou řadu konkrétních výsledků s pozitivním dopadem v krajině. V první fázi projektu ReSAO byla připravena studie adaptačních opatření v prioritních oblastech, mezi které patří např. Novohradka v Chroustovicích a Luži, Ředický potok v Sezemicích, Svitava v Baníně, Ředický potok v Sezemicích nebo Chrudimka v Pardubicích. Následovaly úpravy v krajině, které byly financovány Norskými fondy „Bergen“ prostřednictvím Státního fondu životního prostředí. V létě 2023 byl dokončen projekt na Řepnickém potoce, jehož cílem je ochránit před povodní obec Štěnec, která je místní částí Jenišovic na Chrudimsku. Dále se institutu podařilo zrealizovat například výsadbu u cyklostezky z Jevíčka do Velkých Opatovic, či výsadbu na polní cestě, která propojuje Luži s místní částí Radim,“ vyjmenoval některé realizované projekty radní Miroslav Krčil.