Sobotní 53. ročník připravil Spolek od sv. Kateřiny za podpory Pardubického kraje. Jabkance nemají nic společného s jablky, název vznikl v době, kdy se zde na českomoravském pomezí bramborám říkalo zemská jabka. "Tady se dala dohromady ohromná parta lidí, kteří se každoročně ujmou vaření a loupání brambor, výroby těsta, válení placek a jejich pečení. Další vystupují v různých pouťových scénkách. Celkem je tady na 80 dobrovolníků, bez nichž by se jabkancová pouť v takové podobě nedala uspořádat. Jim všem patří náš dík,“ vysvětluje hejtman Martin Netolický, který jabkance přijel také ochutnat. V areálu chalupy Spolku od sv. Kateřiny pod stejnojmennou rotundou bylo živo od božího rána. Někteří nedočkavci dokázali stát v zástupu ještě dřív, než „kuchyně" v chalupě vyprodukovala první várku oblíbené pochoutky, fronty u prodejních míst pak po celý den neochabovaly. „Uvařili jsme deset metráků brambor, v jedenáct dopoledne jsme ale měli už sedm a půl zpracováno, takže jsem nechala navézt další," informovala předsedkyně spolku Eva Motyčková. Jabkancová výroba ovšem běžela na plné obrátky již od nočních či ranních hodin. Již od dopoledne byla otevřena rotunda sv. Kateřiny, kde byl pro návštěvníky zajištěn také odborný historický výklad. Programovou část pod kostelíčkem zahájil příchod dechové hudby Řetůvanka před dvanáctou hodinou a pak následoval její koncert vedle chalupy U Kateřiny. Poté nastoupila skupina Medvědi a v chaloupce se střídaly vzácné návštěvy. Nechyběly ani tradiční scénky jako hlášení ženatého policajta mladému purkmistrovi, písničky a další „jabkancové šaškárny“. Byla příjemná nálada, i když fronty na jabkance (kus po 12 korunách) byly dlouhé a ti nejrychlejší říkali, že si postáli půldruhé hodiny. Byli i tací, kteří se do fronty na jabkance vydali během dne třikrát, a to je třeba ocenit.