Následně na náměstí zazní slavnostní fanfáry v podání Dobrušského žesťového sdružení a zlidovělé písně od Karla Hašlera, které připomenou atmosféru první republiky. Malá slavnost se neobejde bez dobrušských skautů, členů Sokola a zástupců místních spolků. Na náměstí zazní krátké projevy představitelů města a účastnících se organizací. Organizátory sázení lípy potěší, pokud přijdete oblečeni ve stylu doby první republiky, a umocníte atmosféru výjimečné události. Přijďte si s námi připomenout to, co se na téměř stejném místě odehrálo před 99 lety. Společně zanecháme budoucím generacím památku nejen ve formě nového krásného stromu. Zalistujme v zažloutlých stránkách starých kronik a připomeňme si, co víme o první dobrušské lípě svobody. Okrašlovací spolek spolu se členy Sokola a vedením obou tehdejších škol pořádal v úterý 28. října 1919 na tehdejším Malém dnes Šubertově náměstí slavnost lípy svobody. Hlavní řečník přijel dokonce, až z Prahy. Velká oslava 10. výročí vzniku samostatné Československé republiky začínala, „kde jinde“ než před budovou tehdejší pošty, kde dnes sídlí vlastivědné muzeum. Stalo se tak proto, že před ní rostla lípa svobody zhruba v místech nynější fontánky. U lípy se pokládaly věnce a pěvecký sbor Dobroš pěl píseň Kristus - Oráč od Karla Dostála-Lutinova („Orám, orám, orám od západu k zorám. Orám, orám, orám v srdci dolům horám. Od zor do západu orám do úpadu, nohy rozedrány, ruce rudé rány…“). Poslední a nejvelkolepější oslava prošla před původní lípou svobody v sobotu 28. října 1933. Občané Dobrušky si tehdy v období Velké hospodářské krize v roce nástupu nacistů k moci v sousedním Německu připomínali 15. narozeniny Československé republiky. Ve smutném roce se u lípy pokládal věnec a šlo se odtud dál na hlavní náměstí, kde oslava vyvrcholila projevem tehdejšího starosty města továrníka Josefa Vaňka. V roce 1934, ale lípa na Malém náměstí uschla a místo pro její nástupkyni bylo vybráno v tehdy nově založeném parčíku u vlakového nádraží. Zasadili ji v neděli 28. října 1934 a naproti nádraží roste dodnes. Letos vedení města schválilo záměr, aby se lípa svobody, kterou bychom měli nazývat jubilejní, vrátila i na Šubertovo náměstí do prostoru před finančním úřadem. Na místo, za nímž až do začátku 80. let minulého století stála budova, kde od roku 1931 až do jejího zbourání sídlilo vlastivědné muzeum. Kruh historie se tak symbolicky uzavře.