Nedělní události na Novoměstském hrnci smíchu 2012
V neděli pokračoval druhým dnem festival Novoměstský hrnec smíchu pod mottem Marcela Pagnola Příroda obdařila lidi smíchem, aby jim vynahradila, že musejí přemýšlet.
Nemůžete číst? Pusťte si audio.
Ideální na cesty autem nebo při práci.
Modrý tygr i cestování v čase
V neděli 10. června byl v rámci Novoměstského hrnce smíchu od 17 hodin uveden rodinný film Modrý tygr. Od 18 hodin pak vestibul Kina 70 (produkci na terase znemožnilo špatné počasí) patřil pěveckému vystoupení Elišky Machačové (nahradila původně avízovanou Gábinu Goldovou, která se omluvila pro nemoc) . V hlavním projekčním čase – od 19.30 hod. byla promítnuta komedie Probudím se včera (v režii Miloslava Šmídmajera) řešící kromě vztahově – společenských témat i populární fenomén cestování v čase. Film byl promítnut za účasti filmařské delegace, kterou tvořili režisér Miloslav Šmídmajer a herec Pavel Richta. Nechyběla tak beseda před oponou moderovaná Michalem Jančaříkem.
Divácký smích
Komedie Probudím se včera byla soutěžním snímkem, u kterého nechyběla ani trojice našich časoměřičů. Jejich stopky zaznamenaly, že se během projekce snímku diváci smáli 6775 sekund, což je 26,62 procent celkové stopáže snímku.
S Eliškou Machačovou o pohádkách i Titanicu…
* původem z Opočna, studentka konzervatoře – obor muzikálové herectví, v současnosti například muzikál Chicago v divadle Pod Palmovkou
• Co Vy a filmové komedie?
Ráda chodím do kina a komedie mám moc ráda. Jsem holka, takže mě určitě neurazí romantické komedie. Kde bych si chtěla sama zahrát? Tak určitě v nějaké pohádce nebo romantické komedii. Zamilovaný pár, to by se mi líbilo. Jaké mám herecké a pěvecké vzory? Ze světových interpretů je můj vzor například Freddie Mercury . Z herců je to Julia Roberts či Leonardo di Caprio.
• Když jmenujete Leonarda di Capria, tak tento rok je 100-leté výročí spojené s legendárním Titanikem a dokonce i na Vltavě se uskutečnila plavba ve stylu Titaniku. Kdyby se točil český Titanik a byla by tam volná ona slavná role na přídi Titaniku…
(se smíchem) Takový Titanic by byl fajn. A stejně dobrý by byl i muzikál Pomáda.
• Za chvíli začíná promítání filmu Probudím se včera. Poslední volná místa…
Určitě se půjdu podívat na film, protože tam hraje můj kolega Michael Foret. Jsem na něj zvědavá.
Z festivalových kuloárů ... Miloslav Šmídmajer – režisér filmu Probudím se včera
„Mladou Adinu Mandlovou bych rád zkouknul, to by mě bavilo…“
• Ve filmu se objevil fenomén cestování časem. Jak byl důležitý pro vznik celé dějové linie snímku?
To nejdůležitější pro tento film byly, alespoň z mého pohledu, ty školní scény. Já jsem vždycky toužil točit či produkovat školní komedii. Díky tomuto filmu se tak člověk mohl dostat zpátky do školních lavic, mezi mladý. Na to jsem se těšil. Celé dějové schéma mluvící o cestování časem byla pro mě pouze záminka, na které šel děj postavit.
• Přesto… Pokud byste mohl cestovat časem, do jaké doby byste se chtěl osobně podívat?
Viděl jsem nádherný film Woodyho Allena Půlnoc v Paříži. Tam se také cestovalo a to do 20., 30. let minulého století. Dalo se tam potkat s Hemingwayem, Piccasem… Jsou tam nádherný scény. Paříž této doby bych také rád viděl. Ale i taková Praha před druhou světovou válkou, svět tehdejšího filmu. Zkouknul bych rád mladou Adinu Mandlovou, proč ne, to by mě bavilo. Protože jsem byl mladým v sedmdesátých letech, tak bych se rád podíval i do této doby. Ale musel by mi někdo zaručit, že se dostanu zase zpátky…
Pavel Richta – herec z filmu Probudím se včera - „Mám tam dost velkou roli“
Obsazení do filmu Probudím se včera nebyla moje první filmová role. Použil bych slova mých známých, kteří film viděli a říkali, že tam mám dost velkou roli… Tím si zase tak nejsem jistý. Ale ve filmu hraji a mám zde roli jednoho ze spolužáků Jirky Mádla. Je to moje první role ve větším filmu. S panem režisérem se výborně pracovalo. Je skvělý, přátelský, komunikativní a dokáže navodit výbornou atmosféru. Jaké mám rád osobně komedie? Mám rád chytrý humor, který není vykalkulovaný.
Ve škole devítkářem…
Ve filmu jsou scény, které si asi pamatuje každý z nás. Prostě něco neumíte. A mě se jednou ve škole stalo, že jsem byl při fyzice vyvolaný a přesto, že jsem měl s fyzikářem dobré vztahy, moc to nedopadlo… Byl jsem, jak se říká, dutej. A fyzikář povídá: Tak dneska je to za devět. On měl prostě zavedenou vlastní stupnici hodnocení a řeknu vám, že vyhnat devítku na pětku, bylo potom dost těžký .
Na síti o nás vědí
Náš festival žije nejen v realitě Kina 70 v Novém Městě nad Metují, ale i ve virtuální síti internetu. Důkazem je internetový prohlížeč Google, který po zadání hesla Novoměstský hrnec smíchu skřípe, vrčí, listuje, šustí, šmátrá, otevírá zásuvky, šuplíky, prohlíží poličky .- aby za 0,22 sekundy oznámil nabídku 51 600 různých odkazů na festival. Náš dík tak patří i všem, kteří Novoměstský hrnec smíchu takto pomáhají propagovat.
Dobrý film v nás dlouho žije… Hejtman Lubomír Franc
(letošní ročník se koná s podporou Královéhradeckého kraje a pod záštitou hejtmana Lubomíra France)
„Úsměv je klíčem, který odemyká to lepší v nás. Někde v rohu přeplněného skladiště všedního dne je vždy po ruce ona tajemná schránka, která obsahuje pohodu, dobrou náladu, toleranci a pochopení. Potíž je v tom, jak ji odemknout. Nepomůže násilí a hrubá síla. Jen úsměv ji spolehlivě odemkne. A když zrovna ztratíme klíč a nemáme se důvod ničemu smát? Proto si vážím dobrých filmových a televizních komedií. Čekají v nich celé svazky klíčů, které umožní, aby se i všední uspěchaný den proměnil ve svátek plný výborné nálady. Říká se, že film žije, dokud je v kinosále tma. Já si však myslím, že dobrý film v nás žije mnohem déle a mění nás k lepšímu tím, že nám nastaví zrcadlo. A do zrcadla, uznejte sami, je vždycky lepší se usmívat, protože hned je to veselejší pohled…Dovolte mi, abych popřál všem návštěvníkům Novoměstského hrnce smíchu dobrou zábavu.A pokud najdeme po projekci na našich sedadlech v novoměstském Kině 70 nějaký třeba i zdánlivě nepotřebný a neužitečný klíč, dávám návrh do diskuse, abychom jej hned neodložili. Mohl by se hodit a v pravou chvíli něco velmi důležitého odemknout“. Lubomír Franc