Vyplynulo to z jednání starosty města Jiřího Dytrta, ředitele Polikliniky Žamberk Karla Vojty s radní pro zdravotnictví Pardubikého kraje Markétou Tauberovou, které proběhlo 18. prosince. Krajský úřad Pardubického kraje dle sdělení radní Tauberové musí přistoupit ke zlepšení a zefektivnění struktury pohotovostí, oficiálně nazývaných Lékařská služba první pomoci (LSPP). Současná síť ordinací lékařské pohotovosti bude nahrazena novými a nadále ji budou poskytovat pouze jednotlivé nemocnice s akutní péčí. "Provoz lékařské služby první pomoci, tedy to co známe jako lékařskou pohotovost, je roztříštěný, nejednotný, málo efektivní a tudíž i finančně náročný,“ vysvětlila Tauberová důvody, které krajský úřad vedou k nutnosti restrukturalizovat LSPP. Jedním z hlavních důvodů, proč je LSPP nutné změnit, je hledisko finanční. "Jen v letošním roce předpokládáme náklady ve výši 15 miliónů korun. Tyto prostředky však nejsou vynakládány účelně. Pro porovnání v krajích, kde již restrukturalizace LSPP proběhala, se podařilo snížit náklady v průměru o 50 % a to přesto, že kvalita před nemocniční péče o pacienty byla zachována. My očekáváme, že nový systém bude stát pouze 6 miliónů korun,“ doplnila Tauberová. LSPP v Pardubickém kraji nebyla řešena koncepčně a systémově. Nyní existuje 19 pohotovostí pro dospělé nebo děti, jejichž doba poskytování se velmi různí. Od 1. ledna 2010 zajištění lékařské pohotovosti budou mít na starosti přímo jednotlivé nemocnice (Pardubice, Chrudim, Ústí nad Orlicí, Litomyšl, Svitavy). V kraji tedy bude fungovat 5 lékařských pohotovostí pro dospělé a 5 pro děti. Starosta města společně s ředitelem Polikliniky požádali krajskou radní o pomoc při zachování této služby v Žamberku. Stanovisko budeme znát začátkem měsíce ledna 2010. "V současné době totiž LSPP musí zajistit jednotlivé kraje. Pro města a obce je spolufinancování za současné ekonomické situace také obtížné. Zcela systémové by pak byl stav, kdy si každý praktický lékař zajistí péči o svého pacienta 24 hodin denně, tak jak tomu je ve spoustě evropských zemích Jediným řešením této situace v současnosti je proto navázat organizaci lékařských pohotovostí na fungování nemocnic. Obavy starostů ani občanů o zajištění lékařské péče nejsou na místě. Bude-li se jednat o zdraví ohrožující stav, tak vždy na místo stejně vyráží rychlá záchranná služba. Pokud stav nemocného nebude vážný, bude moci využít lékařskou pohotovost v nejbližší nemocnici," dodala Tauberová.