Kůrovcová kalamita, na rozdíl od přemnožení některých listožravých škůdců, nekončí samovolně. Její utlumení v rozhodující míře závisí na včasném a kvalifikovaném zásahu člověka. Intenzivní, soustavná a účinná obranná opatření mohou průběh kalamity výrazně ovlivnit. Oslabené napadené stromy lýkožroutem smrkovým nejprve nejeví žádné nápadné změny, pouze v místech závrtů začínají smolit. V průběhu vývoje larev pak postupně rezavějí koruny stromů a odpadá kůra z kmene, na niž jsou patrny charakteristické požerky. Základem prevence je důsledně vyhledávat, vyznačovat, evidovat a hlavně včas zpracovávat kůrovcové stromy. Problematikou kůrovce se v současné době zabývá i Pardubický kraj. Hejtman Martin Netolický svolal pracovní skupinu složenou z odborníků „Kůrovcový kalamitní štáb Pardubického kraje“, která bude celou situaci v Pardubickém kraji monitorovat. Lesy ve východních Čechách nejsou zasaženy v takové míře, jako například lesy na Vysočině či v Severních Čechách.