Herec, zpěvák, frontman kapely Kryštof a nově i majitel kostela, Richard Krajčo. Ahoj Richarde. *Ahoj Pavle Jsme nedaleko Trutnova, kde bydlíš již několik let v obci, kde se nachází kostel a ten ti teď říká pane. Kde vznikl nápad koupit kostel? Jak složitá cesta to byla? *To napadlo mojí ženu Karin, která tady vlastně chodí často s pejskama na procházky na blízkou cyklostezku. My jsme věděli od starosty, že ten kostel je dlouho zavřený a nikdy jsme neměli štěstí se do něj podívat. Tak starosta obce Vláďa Lukeš nás do něj jednou vzal a my jsme se do toho kostela úplně zamilovali. Přišlo nám hrozně líto, že je neustále zavřený, že vlastně si tady lidi nemůžou spočinout, podívat se do něj. A tak po jedné takové procházce přišla Karin domů s nápadem, že bychom ten kostel měli nějakým způsobem převzít a začít se o něj starat. Dát ho trošku do pořádku. Zachovat ho tady pro budoucí generace. Co všechno se už v kostele změnilo? *Některé věci jsou vidět, některé věci moc vidět nejsou. Sedíme na lavicích, které jsou repasované a pod námi je nová dřevěná podlaha. Je tady kompletně nová elektřina a taky nové osvětlení. Svítí některé obrazy, ale to osvětlení je opravdu komplet pro celém kostele. Je tady nová výmalba, alespoň tedy oblouku u andělských fresek. Na celou výmalbu jsme se ještě nezmohli, ale věřím, že k tomu časem dojde. Začalo se pracovat na restaurátorské práci, takže tady chybí některé obrazy křížové cesty. Ty jsou zrovna teď u restaurátorů. První dva dorazí do konce prázdnin a další dva do konce roku. V říjnu nám začnou restaurátorské práce na varhanech, které jsou vzadu nad vchodem. No a to je asi všechno. Samozřejmě jsme sem dali zabezpečovací systém a hlavně jsme začali kostel doplňovat i moderním současným uměním, které je ale navázáno na křesťanství. Je a bude ten kostel v něčem jiný než kostely v okolí? *Tak těžko říct, pro některé lidi už je vlastně jiný tím, že je vevnitř šedohnědý. Většinou kostely bývají bílé, což je taková zvláštnost tohoto kostela. I nás to trošičku překvapilo, když jsme sem poprvé vešli. No a pak samozřejmě asi tím, že právě jak jsem zmiňoval, snažíme se sem doplňovat věci, které nám jsou blízké. A to si vzal pod křídla asi nejznámější český popartový umělec Josef Rataj, který když sem poprvé přijel za námi na návštěvu, tak se do toho kostela zbláznil úplně stejně jako my. Tak jsme vymysleli, že tady v podstatě to, co tady církev teda nechala, co si neodvezl pan farář Sýkora, takže budeme doplňovat vlastně něčím, co bude mít otisk dnešní doby. Ale bude zachovávat vlastně pokoru k víře. No a o to se tady s Pepou Ratajem pokoušíme. Takže tady třeba máme velký obraz Františka z Assisi, velkého obránce a ochránce zvířat, ale má kolem sebe kačera Donalda, Mickey Mouse a Bambiho. Od stropu nám visí Spiderman, ale s Ježíšovým srdcem. Takže vlastně se z toho snažíme udělat to, co dělali ty lidi, když se oni snažili dát nějaký svůj pohled a otisk. A my se to snažíme dělat dnes a kombinovat to, co nám tady přeci zanechali s tím novým. Ty už tady pořádá nějaký benefiční akce, bude se tady pořádat něco dalšího? *Určitě. V prosinci nás samozřejmě zase čeká koncert, který tady vždycky pořádáme každý rok, ale letos ještě jedna akce přibyde a to 28.10. To tady bude debata s Jardou Jágrem. Vstupenky z prodeje poputují opět na rekonstrukci kostela, částečně na první obraz křížové cesty. A když něco zbyde, tak i na něco navíc. Ještě tě čeká 8 zastávek s cimbálovkou a tvojí kapelou Kryštof. Jak se ti hraje s těmito muzikanty? *Skvěle. My jsme moc nevěděli do čeho půjdeme. I když jsem ten nápad vymyslel, protože jsem kluky viděl hrát a zpívat na jiné akci. Strašně mě to nadchlo a říkal jsem si, že vlastně by jsme mohli přinést těm fanouškům taky něco jiného než to, že pořád poskakují pod pódiem. Takže to jsou koncerty na zámcích na sezení. I když to fanoušci většinou nevydrží a na konci se to stejně všechno zvrhne, tak nicméně dejme tomu tu hodinu třičtvrtě, než se to zvrhne. Vlastně mají možnost poslouchat ty naše písničky v trošku jiných aranžích s krásnými vokály kluků z Grejcaru. My jsme si s tím pohráli a myslím, že to přináší takový trošku jiný zážitek pro toho fanouška, který jinak toho s náma zažil už hodně. Předčilo to naše očekávání. Já doufám, že to nebude poslední projekt, který s Grajcarem budeme dělat. Jak tráví léto Richard Krajčo, když není v kostele, nebo neodpočívá u bazénu s knížkou. *Mám teď tři týdny volno na takový odpočinek. Od března jsem vlastně neměl asi jediný volný den. Takže jsem tady v Chotěvicích a snažím se trošku věnovat právě kostelu a tomu, co jsem třeba nestihl a zařídit pár věcí. Potom už od konce července mě čekají přípravy na StarDance, kdy začnou tréninky. A tak se budu stěhovat zpátky do Prahy a budu muset cvičit, cvičit a cvičit abych své taneční partnerce neudělal ostudu. Jaké máš ambice ve StarDance? Myslíš si, že je to trošku něco jiného, než když jsi chodil do tanečních? *Právě, že já jsem do tanečních nechodil (smích). Já mám ve StarDance čtyři cíle. První z těch cílů je se skutečně naučit tančit, protože to neumím a myslím si, že bych to mohl mít ve výbavě. Že se to ke každému gentlemanovi sluší a hodí. Druhý je, že si myslím, že jsem trošku lenivý, kromě skákání přes švihadlo dělat cokoliv jiného. Takže mi to pomůže trošičku s postavou, respektive jakoby s výdrží a se vším tím, do čeho se mi moc nechce. Tak to bych jako taky kvitoval. Třetí věc je, že až se to naučím, jestli se to naučím, nebo aspoň něco, takže bych to chtěl učit moji ženu, protože moje žena netančí a tvrdí, že neumí tančit. Ale to já tvrdím taky, že jo. Takže si myslím, že bychom mohli, aspoň třeba tady v kostele a nebo doma, nebo tady v malém kulturáčku v Chotěvicích si občas jen tak ve dvou zatancovat. A poslední cíl je, že jsem si právě řekl, že všechny ty finance ze StarDance vložím tady do kostela. Tak o to větší motivaci mám se snažit a makat. Doufám, že tady z toho třeba zase opravíme o jeden nebo dva obrazy nebo sochy víc. Kryštof kempy 2024. *Tak budou, ale budou v pozměněné podobě, než byly doteď. To znamená, že vzhledem k té náročnosti tohohle projektu jsme se rozhodli už jen pro tři místa v republice. Nebude jich osm. Abychom nestěhovali celý ten cirkus na tři dny, každý víkend někam jinam. Je to přece jenom náročné i finančně a pravděpodobně to budou poslední kempy v této podobě, které budeme dělat, protože když jsme je začali dělat, tak nám bylo o 11 let méně. Opravdu jsme vydrželi od pátku do neděle s fanoušky trávit čas. Zpívat od nevidím do nevidím a poskakovat tam s nimi po stolech a potom ještě na after párty a dělat všechny ty blbosti, které tam prostě děláme. Ale už při minulém ročníku jsme pochopili, že pokud to chceme přežít všechno, tak prostě to nejde dělat tímhle způsobem. Už jsme schopni zvládnout odpoledne ale v podstatě ne dvě noci a dvě odpoledne takhle v zátahu. Takže zatím nemáme vizi nějakého dalšího projektu. Možná že přijde, ale momentálně pracujeme s kempama 2024 jako z poslední zastávkou. Bude to taková labutí píseň tohoto projektu. Můžeš ještě prozradit ty 3 místa? *To zatím ještě né.