Rozhovor s Jiřím Strachem
Třetí díl Anděla páně je v Božích plánech
Autor textu: Pavel Vrba
Jak je již tradicí, tak v době Mikuláše přinášíme rozhovor s režisérem, scenáristou, tiskovým mluvčím dobrovolných hasičů v Přepychách a občasným hercem Jiřím Strachem.
Nemůžete číst? Pusťte si audio.
Ideální na cesty autem nebo při práci.
Rok jsme se neviděli. Co se u tebe změnilo?
• Snad ani nic. Já jsem rád, že ta covidová doba, která nás tady omezovala, je pryč a že se už snad nic takového nevrátí. Ty restrikce a omezování. Ale mezitím, aby toho nebylo málo, začal konflikt na Ukrajině, který nám všem bere náladu. Ta doba se vlastně změnila. Já jsem ale rád za každý návrat k něčemu normálnímu. A to je právě ta tradiční akce tady v Javornici, kdy se všichni potkáme, projdeme s průvodem celou vesnicí a Mikuláš požehná všem, které potká. No a pak se tady na Venclově statku rozdají dárečky a je to spojené i s promítáním. Letos si hospodář Drahoš Chudoba vybral čtvrtý díl ze seriálu Bylo nás pět, kde hraju Ládíka Bajzu. Pro mě to jsou vždycky dva dny za odměnu.
Včera jsem koukal na československou filmovou databázi a podle ní jsi 67. nejoblíbenější režisér na světě. Za tebou se umístil třeba Václav Vorlíček nebo Karel Kachyňa. Sleduješ tyhle žebříčky?
• (Smích) No občas na to mrknu ale přijde mne to absurdní, protože je to zvláštní, divný a nespravedlivý. Protože například v tomhle žebříčku, který si uvedl, jsem přeskočil svého učitele na FAMU - Dušana Kleina. A jak je to biblický, tak žák není nad učitele. A já ctím tohle pravidlo. Takže ať jsou žebříčky jaký jsou. Ale na druhou stranu to odráží to, že diváci mají moji práci rádi a rádi se k těm filmům vrací. Je potěšující, když se s tím člověk morduje, a že to občas není procházka růžovou zahradou, protože je to někdy práce na roky, tak že to má nějaký smysl. A to že ve finále ty lidi, pro který je to určeno, dokáží ocenit.
Koukal jsem taky, že budeš režírovat film podle knižní předlohy Karla Jaromíra Erbena a hraje tam Ivan Trojan. Co to bude za film?
• No hele uvidíme. Ty určitě myslíš pohádku Dlouhý, Široký a Bystrozraký. Tak tenhle projekt se už táhne dvanáct let. To je přesně jeden z těch projektů, který se takhle dlouho táhne. Jestli tam Ivan Trojan hrát bude je ještě ve hvězdách. To jsem jednou řekl v nějakém rozhovoru jako naději a někdo to připsal na ČSFD. A od té doby to tam je. Takže není jistota, že tam Ivan hrát bude. Pracujeme na scénáři, sháněly se peníze dlouhou dobu. Takže uvidíme, jak to všechno bude. Ale bavilo by mě to - natočit vlastně poslední Erbenovskou klasiku, která nebyla natočená.
Zanedlouho bude v České televizi třídílný seriál Docent. Bude to navazovat na úspěšnou sérii Případů 1. oddělení. Jak se ti režíroval seriál z pera pana Melindy a Mareše?
• No skvěle. Já jsem se vlastně už před lety bavil s vedením České televize, jestli bych natočil Případy 1. oddělení. No ale mezitím se změnilo vedení a oni měli jiný priority a nakonec to točil někdo jiný. Mě tenhle styl, který píše Honza Mareš s Pepou Malindou, vyhovuje, protože je to opřený o tu policejní praxi. Co si budeme povídat, naše generace vyrostla na seriálu Malý pitaval z velkého města, jak si tam ten Pavel Zedníček utírá ten knír, takže vlastně pro mě to znamenalo takovou malinkou změnu žánrů. Já vždycky dělám takový to mystery (Labyrint, Ztracená brána). Takže jsem si po letech udělal fakt detektivku z masa a kostí opřenou o policejní praxi Pepy Mareše. Potká se mi tam v hlavní roli Ivan Trojan a Ondra Vetchý. A oba hrají hlavní roli, což se nestává tak často, protože buď je v hlavní roli Ivan nebo Ondra a když nemají čas ani jeden tak Karel Roden (smích). Ano, oni už se potkali v Okresním přeboru, ale tady mají oba hlavní roli.
Ty jsi taky režíroval Ďáblovu lest a Ztracenou bránu. Nechystáš třetí sérii těchto seriálů?
• Uvidíme. Já ty postavy mám hrozně rád. Ten Ivan Trojan, Jirka Dvořák a Anička Geislerová. Je možný, že se k tomu časem vrátím. Na druhou stranu je to obutí do starejch bačkor, který známe. A my umělci, jak jsem ješitný, tak máme rádi nový výzvy. My ty dvojky, trojky umíme natočit, ale nás láká něco nového, takže uvidíme, jestli se k tomu vrátíme. Možná na starý kolena na důchod (smích).
Dnes si přijel hlavně kvůli koncertu Hudby Hradní stráže v kostele sv. Jana Nepomuckého v Bělé. Těšíš se?
• Tak samozřejmě, protože Hudba Hradní stráže je pojem. Je to sepětí s těma prezidentama, kterých jsem si vážil - ať je to Tomáš Garrique Masaryk, Václav Klaus nebo Václav Havel. Člověk najednou má pocit, že ten stát není jenom něco, co nás otravuje, ale že ten stát je něco, co nás spojuje do nějaký identity národní, státní, ale i historický. Tohle já považuji za symbol, že ta Hudba Hradní stráže si najde čas a zajede až na kraj světa (smích). A vystoupí ve vesničce Bělá v kostele sv. Jana Nepomuckého a přinese symbolicky trošku toho prezidentského úřadu, ať už na tý židli sedí kdokoliv, pakliže je demokraticky zvolen.
Ty sem jezdíš celkem často. Když ti zavolá Drahoš Chudoba, že vymyslel nějaký projekt a chce, abys byl jeho součástí, dá se někdy říct ne?
•Naše přátelství s Drahošem Chudobou je prověřeno tolika bratrskými zážitky z akcí, které se povedly, že prostě, když Drahoš z Javornice pískne, že potřebuje Lotranda na nějakou blbinu, tak já jsem už na dálnici u Hradce Králové (smích).
Před rokem jsme se bavili, že možná bude pokračování úspěšné Vánoční pohádky Anděl Páně. Už nastal ten čas nebo počkáš 11 let jako mezi jedničkou a dvojkou?
• Ještě počkejme. Ale na druhou stranu, kdyby nebyl třetí díl, stane se něco? Vím, že diváci na to pořád čekají. Já taky čekám. Je to v božích plánech. Nejsem prorok.
• Snad ani nic. Já jsem rád, že ta covidová doba, která nás tady omezovala, je pryč a že se už snad nic takového nevrátí. Ty restrikce a omezování. Ale mezitím, aby toho nebylo málo, začal konflikt na Ukrajině, který nám všem bere náladu. Ta doba se vlastně změnila. Já jsem ale rád za každý návrat k něčemu normálnímu. A to je právě ta tradiční akce tady v Javornici, kdy se všichni potkáme, projdeme s průvodem celou vesnicí a Mikuláš požehná všem, které potká. No a pak se tady na Venclově statku rozdají dárečky a je to spojené i s promítáním. Letos si hospodář Drahoš Chudoba vybral čtvrtý díl ze seriálu Bylo nás pět, kde hraju Ládíka Bajzu. Pro mě to jsou vždycky dva dny za odměnu.
Včera jsem koukal na československou filmovou databázi a podle ní jsi 67. nejoblíbenější režisér na světě. Za tebou se umístil třeba Václav Vorlíček nebo Karel Kachyňa. Sleduješ tyhle žebříčky?
• (Smích) No občas na to mrknu ale přijde mne to absurdní, protože je to zvláštní, divný a nespravedlivý. Protože například v tomhle žebříčku, který si uvedl, jsem přeskočil svého učitele na FAMU - Dušana Kleina. A jak je to biblický, tak žák není nad učitele. A já ctím tohle pravidlo. Takže ať jsou žebříčky jaký jsou. Ale na druhou stranu to odráží to, že diváci mají moji práci rádi a rádi se k těm filmům vrací. Je potěšující, když se s tím člověk morduje, a že to občas není procházka růžovou zahradou, protože je to někdy práce na roky, tak že to má nějaký smysl. A to že ve finále ty lidi, pro který je to určeno, dokáží ocenit.
Koukal jsem taky, že budeš režírovat film podle knižní předlohy Karla Jaromíra Erbena a hraje tam Ivan Trojan. Co to bude za film?
• No hele uvidíme. Ty určitě myslíš pohádku Dlouhý, Široký a Bystrozraký. Tak tenhle projekt se už táhne dvanáct let. To je přesně jeden z těch projektů, který se takhle dlouho táhne. Jestli tam Ivan Trojan hrát bude je ještě ve hvězdách. To jsem jednou řekl v nějakém rozhovoru jako naději a někdo to připsal na ČSFD. A od té doby to tam je. Takže není jistota, že tam Ivan hrát bude. Pracujeme na scénáři, sháněly se peníze dlouhou dobu. Takže uvidíme, jak to všechno bude. Ale bavilo by mě to - natočit vlastně poslední Erbenovskou klasiku, která nebyla natočená.
Zanedlouho bude v České televizi třídílný seriál Docent. Bude to navazovat na úspěšnou sérii Případů 1. oddělení. Jak se ti režíroval seriál z pera pana Melindy a Mareše?
• No skvěle. Já jsem se vlastně už před lety bavil s vedením České televize, jestli bych natočil Případy 1. oddělení. No ale mezitím se změnilo vedení a oni měli jiný priority a nakonec to točil někdo jiný. Mě tenhle styl, který píše Honza Mareš s Pepou Malindou, vyhovuje, protože je to opřený o tu policejní praxi. Co si budeme povídat, naše generace vyrostla na seriálu Malý pitaval z velkého města, jak si tam ten Pavel Zedníček utírá ten knír, takže vlastně pro mě to znamenalo takovou malinkou změnu žánrů. Já vždycky dělám takový to mystery (Labyrint, Ztracená brána). Takže jsem si po letech udělal fakt detektivku z masa a kostí opřenou o policejní praxi Pepy Mareše. Potká se mi tam v hlavní roli Ivan Trojan a Ondra Vetchý. A oba hrají hlavní roli, což se nestává tak často, protože buď je v hlavní roli Ivan nebo Ondra a když nemají čas ani jeden tak Karel Roden (smích). Ano, oni už se potkali v Okresním přeboru, ale tady mají oba hlavní roli.
Ty jsi taky režíroval Ďáblovu lest a Ztracenou bránu. Nechystáš třetí sérii těchto seriálů?
• Uvidíme. Já ty postavy mám hrozně rád. Ten Ivan Trojan, Jirka Dvořák a Anička Geislerová. Je možný, že se k tomu časem vrátím. Na druhou stranu je to obutí do starejch bačkor, který známe. A my umělci, jak jsem ješitný, tak máme rádi nový výzvy. My ty dvojky, trojky umíme natočit, ale nás láká něco nového, takže uvidíme, jestli se k tomu vrátíme. Možná na starý kolena na důchod (smích).
Dnes si přijel hlavně kvůli koncertu Hudby Hradní stráže v kostele sv. Jana Nepomuckého v Bělé. Těšíš se?
• Tak samozřejmě, protože Hudba Hradní stráže je pojem. Je to sepětí s těma prezidentama, kterých jsem si vážil - ať je to Tomáš Garrique Masaryk, Václav Klaus nebo Václav Havel. Člověk najednou má pocit, že ten stát není jenom něco, co nás otravuje, ale že ten stát je něco, co nás spojuje do nějaký identity národní, státní, ale i historický. Tohle já považuji za symbol, že ta Hudba Hradní stráže si najde čas a zajede až na kraj světa (smích). A vystoupí ve vesničce Bělá v kostele sv. Jana Nepomuckého a přinese symbolicky trošku toho prezidentského úřadu, ať už na tý židli sedí kdokoliv, pakliže je demokraticky zvolen.
Ty sem jezdíš celkem často. Když ti zavolá Drahoš Chudoba, že vymyslel nějaký projekt a chce, abys byl jeho součástí, dá se někdy říct ne?
•Naše přátelství s Drahošem Chudobou je prověřeno tolika bratrskými zážitky z akcí, které se povedly, že prostě, když Drahoš z Javornice pískne, že potřebuje Lotranda na nějakou blbinu, tak já jsem už na dálnici u Hradce Králové (smích).
Před rokem jsme se bavili, že možná bude pokračování úspěšné Vánoční pohádky Anděl Páně. Už nastal ten čas nebo počkáš 11 let jako mezi jedničkou a dvojkou?
• Ještě počkejme. Ale na druhou stranu, kdyby nebyl třetí díl, stane se něco? Vím, že diváci na to pořád čekají. Já taky čekám. Je to v božích plánech. Nejsem prorok.