V České republice jsou v současné době postaveny 3 spalovny komunálního odpadu – v Praze, Brně a Liberci. Dalších asi 9 jich je plánovaných – jedna z nich také v Pardubickém kraji – v Opatovicích nad Labem. Tento návrh se ale setkal s obrovskou nevolí tamních obyvatel a politici tak začali hledat náhradní řešení. Je možné, že jím může být právě Lanškrounsko. V loňském roce Stanislava Švarcová podala na Pardubický kraj žádost o dotaci na vytvoření komplexní studie využití a svozu komunálního odpadu. V žádosti přitom paní Švarcová zmiňuje právě možnost využití asanační firmy v Žichlínku, čímž mimo jiné zcela otevřeně lobuje za soukromou společnost. V dokumentu starostka vysvětluje, proč by bylo vhodné mít spalovnu právě u asanačního ústavu: „Nabízí se zde využití i nabídky asanační firmy v Žichlínku, která uvažuje o využití masokostní moučky na energii a teplo pro vlastní využití. Chtějí spolupracovat a jejich studie nabízí využití komunálního odpadu na „ředění“ jejich odpadu.“ Celý text žádosti si můžete přečíst na Lanškrounsko.cz. Žádost o dotaci na 300 tisíc korun na zpracování studie však byla ze strany Pardubického kraje zamítnuta – z důvodu formální nedostatečnosti žádosti a především proto, že taková studie je již zpracována. Další zajímavostí je, že úvahy o spalovně se odehrávají v naprosté tajnosti. Jakékoli informace nemá nejen veřejnost, zastupitelé v Žichlínku, nebo v Lanškrouně, ale dokonce ani bývalí místostarostové Lanškrouna Roman Krajči a Bohumil Bernášek. O žádosti nevěděl do našeho oslovení ani současný místostarosta Zdeněk Baborák, který řekl: „Vím, že se o tom před několika lety uvažovalo, ale to bylo spíš v teoretických úvahách. Žádné informace o aktuální situaci nemám.“ Všechno nasvědčuje tomu, že příprava případné spalovny je vlastní aktivitou starostky Lanškrouna Stanislavy Švarcové. Se situací jsou obeznámeni pravděpodobně všichni starostové na Lanškrounsku a zástupci asanační firmy. V současné době je lanškrounský odpad ukládán na skládku. Její životnost se sice krátí, je ale možné její prodloužení – jak uvádí ve svém vyjádření níže Bohumil Bernášek. V úvahu připadají i jiná využití odpadu. Spalovna komunálního odpadu je pouze jednou z variant. Oslovili jsme zastupitelku z Liberce Zuzanu Tachovskou s tím, jaké mají zkušenosti se spalovnou komunálního odpadu v jejich městě. „Zkušenosti máme opravdu špatné. Spalovna byla postavena bez dioxinového filtru. Ten byl díky snaze ekologických organizací nainstalován o rok později. Další hrozbou byla snaha politiků ODS (neboť oni spalovnu prosadili), aby se do spalovny dovážel odpad z Německa, což podle mě je obzvlášť nebezpečné, protože pochybuji, že by se podařilo ohlídat, aby to byl skutečně komunální a ne třeba nebezpečný odpad. Snaha o dovoz odpadu pramenila z toho, že spalovna potřebovala každý kilogram odpadu. Nebylo ho totiž tolik, kolik se předpokládalo.“ Jen pro doplnění – spalovna ve stotisícovém Liberci má kapacitu 96 tisíc tun. Dalším negativem spalovny je zvýšená doprava. Pokud by se ročně spálilo plánovaných 60 tisíc tun odpadu, tak to znamená přibližně 60 až 100 jízd nákladních aut v běžný pracovní den. V současné době Lanškroun vyprodukuje ročně asi 4 tisíce tun komunálního odpadu. Drtivá většina by se tedy pravděpodobně dovážela z jiných regionů. Matěj Brýdl