Do dvou let by měl fungovat varovný systém a digitální povodňový plán. Zatím v Lanškrouně není ani rozhlas.
V minulých dnech by se hodilo, aby v Lanškrouně fungoval alespoň rozhlas a občané mohli být varováni, že večer a v noci bude před Krčmou probíhat oprava havárie vodovodního řadu a část města zůstane bez vody. Zdá se však, že už v příštím roce by se informovanost občanů při podobných haváriích mohla zlepšit.
Nemůžete číst? Pusťte si audio.
Ideální na cesty autem nebo při práci.
Městu se totiž podařilo získat dotaci na varovný systém a digitální povodňový plán, v rámci něhož bude Lanškroun vybaven vyrozumívacím systémem se 135 bezdrátovými hlásiči, 313 tlakovými reproduktory a 2 sirénami. A starostka potvrdila, že kromě povodňových stavů bude systém pravděpodobně využíván i k jiným účelům, například při haváriích vody či únicích chemikálií.
Varovný systém
O co se konkrétně jedná, vysvětluje Richard Kohout z odboru životního prostředí MÚ:
„Varovný systém a digitální povodňový plán Města a ORP Lanškroun obsahuje několik složek. Jedná se o výstražný systém, který v sobě zahrnuje srážkoměry, laserové práškoměry a odečty na několika vodních tocích. Dále vyrozumívací systém pro město Lanškroun a Dolní Třešňovec a třetí složkou je povodňový plán města a celého ORP Lanškroun. Celkové náklady na tento projekt jsou 10,2 mil. Kč. Devadesát procent této částky získá město z dotace.
V Lanškrouně v současné době neexistuje žádný veřejný rozhlas. Bezdrátový rozhlas bude znamenat, že v ulicích budou rozmístěny ampliony (vyrozumívače) a v radnici bude vysílací středisko. A stejně jako je bezdrátově šířen internet, bude šířen i tento signál. Koncovými prvky výstražného systému jsou bezdrátové hlásiče, těch má být po městě umístěno 135 kusů, tlakové reproduktory (313 kusů) a dvě sirény. Každý z těchto hlásičů má jiný výkon, tedy jiný dosah.
Tento varovný systém je prezentován hlavně pro povodňové stavy, ale dá se to využít i pro případy jiných havárií např. úniku závadných látek do vod či horninového prostředí, do ovzduší a pro různé havárie.“
V posledních dvaceti letech došlo ke čtyřem povodním
Podle R. Kohouta zažil Lanškroun v posledních dvaceti letech povodně různé intenzity celkem čtyřikrát. V roce 1993 to byla letní přívalová bouřka, která se projevila zejména v Rudolticích, Ostrově a Lukové. O čtyři roky později stoletá povodeň, která postihla prakticky celou Moravu a část východních Čech. Následovala zimní povodeň v roce 2000 a v roce 2002 tání sněhové pokrývky spojené s dešti.
Povodňové plány
Povodňové plány obcí ve správním území ORP Lanškroun nejsou v současné době zpracovány na stejné úrovni. Nejsou mezi sebou provázány a u některých obcí nejsou zpracovány vůbec nebo jsou příliš zastaralé. Současná podoba povodňových plánů nezajišťuje jejich kompatibilitu. Proto je nutné vytvořit povodňový plán celého Lanškrounska, který bude za použití mapového prohlížeče s propojením na databáze zajišťovat komplexní data v celém území. Výstražný systém varování obyvatelstva je v současné době odkázán pouze na data ČHMÚ, která nejsou v tomto území dostatečná. Varovné a vyrozumívací systémy jsou nyní závislé pouze na telefonickém spojení a při zásahu hasičů jsou používány megafony.
To by se ale mělo v roce 2014 změnit. V rámci projektu bude provedena aktualizace veškerých povodňových dokumentů, ve vybraných profilech budou na vodních tocích zřízena hladinová čidla ke sledování vodního stavu. V lokalitách, které jsou vhodné pro sledování dešťových srážek, budou osazeny laserové srážkoměry.
Projekt má být realizován v letech 2013 a 2014.