FOMO v přímém přenosu: Když je největší problém „málo natočených videí“
Krásné nedělní odpoledne, moji milí! Znáte ten pocit, když ráno vstanete, lupne vám v kříži, podíváte se na stav účtu a pak si jdete uvařit kávu s vědomím, že ten vlak do stanice „Miliardář před třicítkou“ vám asi fakt ujel? No, tak přesně tenhle pocit má teď jeden influencer. Jmenuje se Samuel Samake (přiznávám, zjevně mi ušel další virální trend a vůbec netuším, o koho jde) a právě na internetu prožívá těžkou existenciální krizi.
Nemůžete číst? Pusťte si audio.
Ideální na cesty autem nebo při práci.
Samuel se ve svém dojemném videu svěřil, že má pocit, že dělá málo. Prý ho sžírá FOMO, když donekonečna scrolluje sítěmi a vidí, co všechno dělají ostatní vrstevníci a jaké mají úspěchy. Dokonce si prý vůbec není jistý, jestli to jeho influencerství má vůbec smysl, necítí ono osudové „kliknutí“ a bojí se, že ztrácí svá nejlepší léta.
Chvíli jsem přemýšlela, jestli mu nemám fandit a doporučit kontakt na dobrého terapeuta, jak to sborově dělají jeho oddaní fanoušci v komentářích. Pak mi ale došlo, že tohle už možná ani není na terapii. Tohle je spíš rovnou na výměnu hlavy. Celoživotně.
Ztratit nejlepší léta natáčením videí?
Samuel se hroutí z představy, že ztrácí svá „nejaktivnější léta točením videí“. No, Samueli, vítej v klubu dospělých! My ostatní ztrácíme svá nejaktivnější léta v open spacech, na nudných poradách, co mohly být stručný e-mail, a ve frontě na poště. A taky u toho většinou necítíme, že tohle je naše celoživotní poslání seslané shůry. Rozdíl je jen v tom, že nám u toho netleskají tisíce followerů a nikdo nám v komentářích nefouká bolístky s tím, ať na sebe hlavně nejsme tak přísní.
Klářin glosář: Obyčejný mileniál vs. Influencer v krizi
Kultura & LifestyleKdyž se hroutí svět, každý to vnímáme tak trochu jinak. Zatímco my, běžní smrtelníci s hypotékou na krku, bojujeme s tím, jak zaplatit složenky a nezbláznit se u toho, na sociálních sítích probíhá úplně jiné drama. Virtuální svět je plný lítostivých videí kvůli změnám algoritmů a klesajícímu dosahu. Klára si tentokrát vzala na paškál ten propastný kontrast mezi našimi skutečnými problémy a „krizemi“ novodobých internetových hvězdiček. Tohle srovnání vás zaručeně pobaví (a možná i trochu uklidní).
Klářina analýza životních krizí
| Životní krize | Běžný mileniál (My) | Influencer v krizi | Klářin rychlý verdikt |
|---|---|---|---|
| Z čeho mám strach | Hypotéka, daně, že mi dojde víno | Že natáčím málo videí na sítě | Víno je objektivně horší ztráta. |
| Kdo mě stresuje | Šéf, tchyně, revizor v tramvaji | Cizí lidé na TikToku | Alespoň šéfa můžu pomluvit u kávovaru. |
| Pocit, že mi ujíždí vlak | Když v neděli nestihnu zavíračku večerky | Když nemám virální dosah | Ta večerka bolí víc, věřte mi. |
| Řešení krize | Dám si panáka a jdu spát | Natočím o tom lítostivé video | Zlatý dobrý tichý pláč do polštáře. |
Neberte mě špatně, duševní zdraví je obrovsky důležité a tlak sociálních sítí je bez diskuze toxický blázinec, který vám dokáže sežrat mozek zaživa. Ale pokud vaše největší životní trauma pramení z toho, že ve volném čase koukáte na cizí (dokonale nafejkované) životy a závidíte jim je, pak je řešení vlastně docela levné.
Odpojit wifinu, smazat Instagram, jít ven, nadechnout se čerstvého vzduchu a zjistit, že ten vlak, co vám prý tak strašně rychle ujíždí, je ve skutečnosti jen obyčejná lokálka, co beztak staví u každého patníku.
Vaše Klára
(která si právě uvědomila, že její jediný dnešní cíl je nepřipálit sobotní oběd, a cítí se u toho naprosto zenově)
