Robot CLOiD tvrdí, že ano (skoro)
Můžu konečně vyhodit koště a dát doma výpověď z funkce „domácí manažerky“? A budu ležet na gauči a robot mi bude loupat hrozny?
Znáte to. Každý rok v lednu se podívám na novinky z veletrhu CES v Las Vegas a řeknu si: „Tohle je ono. Letos konečně vymysleli robota, co za mě bude žít ten nudný dospělácký život plný praní, vaření a hledání zatoulaných ponožek.“ Letos s tím přišlo LG. Představili robota jménem CLOiD a vizi „domova bez práce“. Zní to jako sen každého lenocha. Ale dočkáme se opravdu snídaně do postele, nebo to skončí jen tím, že do sebe budeme narážet na chodbě?
Nemůžete číst? Pusťte si audio.
Ideální na cesty autem nebo při práci.
Letošní mantra LG zní magicky: „Zer0 Labor Home“. Nula práce. Zero. Nic. Představa je taková, že vy jste královna (nebo král) svého gauče a technologie kolem vás kmitá, vaří, uklízí a možná i píše omluvenky dětem do školy. Hlavní hvězdou téhle show je robot LG CLOiD.
Bude CLOiD můj nový nejlepší (elektronický) kamarád?
LG o něm mluví jako o revoluci. Není to jen ten tupý vysavač, co se zasekne pod židlí a zoufale pípá o pomoc. CLOiD má být plnohodnotný sluha. Díky pokročilé AI a LLM (to jsou ty velké jazykové modely, díky kterým si povídáte s ChatGPT nebo Gemini) má tenhle plechový pomocník chápat kontext.
Co to znamená v praxi? Že když řeknete: „Mám chuť na kafe,“ neměl by vám začít vysvětlovat historii pěstování kávových zrn v Kolumbii, ale měl by jít a to kafe udělat (nebo ho aspoň přinést, pokud ho udělá kávovar). Má pomáhat s přípravou jídla, servírováním a dokonce i s "komplexními úkoly".
Realita vs. očekávání: Test napínacího prostěradla
A teď ta sarkastická část. Zní to krásně. Ale všichni víme, jak to s technologiemi chodí. Tiskárny nefungují, když spěcháte. Hlasoví asistenti nerozumí českému „ř“. A roboti? Ti mají jednoho úhlavního nepřítele: měkké věci.
LG sice tvrdí, že CLOiD zvládne manipulovat s objekty, ale dokud neuvidím video, jak tenhle robot vezme napínací prostěradlo a složí ho do úhledného čtverečku (a ne do té zmuchlané koule, kterou dělám já), tak zůstávám skeptická. Složení trička? Možná. Ale spárování ponožek mého dítěte? To je úkol pro Sherlocka Holmese, ne pro umělou inteligenci.
Snídaně do postele? Spíš kafe na koberci. Vize LG je taková, že robot bude vaším společníkem. Bude sledovat vaše emoce, hlídat domácí mazlíčky a fungovat jako pojízdný bezpečnostní systém. Představuji si to ráno:
- Očekávání: CLOiD tiše vjede do ložnice, na podnose nese čerstvý croissant a cappuccino, roztáhne závěsy a popřeje krásné ráno.
- Realita: CLOiD narazí do futra, vylije kafe na ten drahý běhoun, vyděsí kocoura, který ho následně napadne, a pak se zasekne a začne hlásit „Error 404: Croissant not found“.
Otázka pro vás:
- •Svěřili byste robotovi své spodní prádlo na složení, nebo se bojíte, že by ho začal nosit?
- •A co by pro vás měl robot dělat, abyste za něj dali měsíční výplatu?
Ale vážně... blížíme se k cíli?
I přes můj sarkasmus musím uznat jednu věc: Je to posun. LG do toho šlape. Tenhle robot už není jen hračka. Má paže (nebo manipulátory), má mozek (AI) a má cíl (udělat za nás tu špinavou práci).
Vize „Zero Labor Home“ je lákavá. Kdo by nechtěl přijít z práce do domu, kde je uvařeno, uklizeno a vypráno, aniž by musel hnout brvou? Zatím jsme ve fázi, kdy robot zvládne spíš přinést sklenici vody nebo zkontrolovat, jestli jste nenechali zapnutou žehličku. Ale hej, každá minuta, kterou nemusím trávit domácími pracemi, se počítá.
Takže, mám vyhodit vysavač a mop? Zatím ne. CLOiD bude pravděpodobně stát jako menší ojeté auto a jeho schopnost složit prádlo bude... diskutabilní. Ale ta budoucnost, kdy si budeme s roboty ťukat šampaňským, už není tak daleko. Jen doufám, že ten můj nebude mít sarkastické poznámky k tomu, kolik toho sním.
