Studenti druhého ročníku natočili půlhodinový snímek s názvem Den zavřených dveří, který měl ve středu 17.6.2009 premiéru v učebně gymnázia.Předbojem premiéry byla geograficko – kulturní akce třídy 6.G s názvem Máme rádi banány s Aljašky. Na této akci měli účastníci možnost seznámit se s problematikou globálního oteplování očima učitele zeměpisu, shlédnout velké množství netradičních představení, prohlédnout si výstavu v parku před školou a závěrem se naučit správně oloupat a jíst banán. O místa na premiéře se svedl ihned po představení divoký boj. Příběh o lásce, přátelství, škole, napětí, adrenalinu, strachu, hladu, žízni, snaze, psychickém i fyzickém vyčerpání přilákal do učebny biologie velké množství jak studentů, tak i vyučujících. Ale čím to všechno začalo ? Krátký rozhovor mi poskytl režisér tohoto filmu Lukáš Diblík. „Lukáši, za jakým účelem byl tento film natočen a čí to byl nápad ?“ - „No začalo to tím, když jsme se na začátku druháku bavili s panem učitelem Markem, co budeme tento rok dělat. A pan učitel zřejmě ze srandy řekl, že bychom mohli zkusit i nějaké to divadelní představení. A pak dostal nápad, že ve škole máme i kameru a mohli bychom tudíž zkusit i film. No a nápad se překvapivě ujal.“ „Jak dlouho trvalo natáčení a závěrečné úpravy, bylo to časově náročné ?“ – „Neotáleli jsme s přípravami a ihned jsme se pustili do práce, což bylo samozřejmě vymyslet námět, udělat obsazení, a zhruba vymyslet děj. Vzhledem k tomu, že jsme to dělali vše jen každé pondělí 2 hodiny, tak nám to zabralo až do ledna. Hned v lednu jsme se vrhli na natáčení. Bohužel na konci března jsme zjistili nedostatky při natáčení (zcela nedomyšlený děj, chybné nastavení zvuku na kameře - nebylo toho moc slyšet atd., Tudíž jsem se rozhodl celý film přetočit znovu. Byl to risk, ale naštěstí jsme to stihli. Doma jsem musel celý scénář vylepšit a vymyslet další scény - což bylo to, kvůli čemu jsem chodil spát až k ránu klidně i během týdnu, kdy jsem chodil do školy. Natáčení jsme skončili 1. června a potom to dostal náš počítačový technik, který nám vše sestříhal a graficky upravil. V podstatě celý film byl hotový až týden před premiérou, takže to bylo opravdu štěstí, že se nám to povedlo stihnout.“ „Jaká při natáčení panovala atmosféra ? Bezproblémová práce, nebo se našly i problémy?“ – „Když jsme začínali, tak jsem předpokládal, že to nebude jednoduché, problém byl většinou, když jsme pracovali se všemi komparzisty, poněvadž se tam vždycky našel někdo protivný, naštvaný a to mi vždy kazí náladu a pak jsem nepříjemný i já, ale v celku musím všechny pochválit, protože co jsem žádal, to udělali , někdy jsem musel zvýšit hlas, aby to dostatečně pochopili, ale jak říkám, pracovalo se mi se všemi výborně a jsem vděčný každému, kdo přiložil ruku k dílu, třeba jen, když utřel něco od barvy.“ „Chtěl bys prostřednictvím tohoto filmu divákům něco sdělit?“ – „Chtěl bych jen říct, že bych ocenil kdyby brali v úvahu, že tento film je amatérský a ať od toho nečekají žádné hollywoodské efekty. A taky ať všichni diváci pozorně poslouchají o čem se v našem filmu mluví a co se tam přesně děje. Už jen proto, že to vše souvisí s hlavním motivem a to co se na začátku může zdát jako nepochopitelné, je na konci filmu vysvětleno a snažili jsme se, aby vše do sebe zapadalo.“ „Teď, když sis zkusil režírování, hodláš ve filmové tvorbě pokračovat i nadále ?“ – „Abych pravdu řekl, opravdu hodně mě bavilo režírovat tento film a spolupracovat s lidmi a kdyby byla možnost, určitě bych zkusil natáčet i další projekty, ale priorita v mém životě to není.“ „Na premiéře jsi vypadal nervózně, jaký pocit jsi z promítání měl a jak hodnotíš reakce přítomných diváků ?“ – „Ze začátku jsem byl trochu vyděšený, poněvadž přišlo kolem 130 lidí , možná i více a já přede všemi měl říkat projev, který jsem neměl připravený, ale nakonec se snad vše povedlo, bylo tam občerstvení a panovala pohoda, což se mi líbilo a byla to pro mě velká odměna za vše, co jsem pro to udělal a myslím, že tímto můžu mluvit i za každého, kdo na našem projektu spolupracoval. Občas mě vyloženě štve, že se lidé smějí scénám, které jsou akční, nebo mají vyvolat pocit strachu, je samozřejmě možné, že většinu herců spousta lidí, která byla na premiéře, znala, a tak se prostě smějí svým známým, protože je v takových situacích ještě neviděla, ale stejně bych rád , kdyby pochopili, že to dalo hodně práce a takové ty posměšky nejsou na pravém místě. A moc mě potěšilo, jak všichni bouřlivě tleskali, když film skončil a slyšel jsem i spoustu pochval, jsem za to moc rád.“ A jak na tento unikátní projekt reagovali diváci ? Pavlína Martinová : „ Film je super, je obdivuhodné, že se do toho pustili se zcela neprofesionálním vybavením. Akorát je škoda, že není moc kvalitní zvuk.“ „ Viděl jsem už spoustu amatérských filmů a musím říci, že tento si mi opravdu líbil, jen t dál !“ Dodal Aleš Pícha. Jak je vidět, premiéra sklidila velký úspěch. V současné době se tvůrci filmu snaží o sestřih a vložení na server youtube.cz, v prodeji jsou již hotová dvd za báječnou cenu 40 Kč. Kdo ví? Možná se tento film ocitne i na některé amatérské soutěži. Každopádně si myslím, že o tvůrcích Dnu zavřených dveří ještě uslyšíme.