Rychnovští byli velmi mile přijati starostou Janem Ivičičem v obnovené renesanční radnici. Rychnov nad Kněžnou, který nemá zakládací listinu, se poprvé zmiňuje v listině krále Přemysla Otakara II. z 1. února 1258, uložené v klášteře Sankt-Florian u rakouského Lince. Na ní se držitel Rychnova podepsal jako svědek nikoli jako Heřman z Drnholce, jak činil doposud, ale poprvé jako Hermann de Richenawe, česky Heřman z Rychnova. Nu a ten byl věrným stoupencem krále Přemysla Otakara II. už od jeho sporů s otcem Václavem I., v letech 1258-1267 byl královským podkomořím a právě za věrné služby jej král obdaroval územím v povodí řeky Kněžny a jeho potomci pak drželi panství až do roku 1497. Jiní badatelé o něm mluví jako o praotci pánů z Rychnova a že de facto založil nový rod. On to byl, kdo započal kolonizaci v povodí Kněžny a stál tak u zrodu celého rychnovského panství. S Rychnovem Heřman počítal jako s centrem panství a díky němu se změnilo i postavení Rychnova - z malé obchodní osady ho povýšil na město.