Ta letošní výstava, navazující na loňský první a úspěšný výstavní ročník v galerii prvního poschodí postupně obnovovaného zámku v Kvasinách, .je uvedena ukázkami profesionální tvorby výtvarnice Jarmily Haldové, žijící v Sedloňově v Orlických horách, a pokračuje v jednotlivých sálech expozicemi maleb, kreseb a grafik Ingrid Janečkové, Štěpána Hetfleische, Vladimíra Netíka, Jaroslava Vaňáska, Milana Krycnera, Alana Ulricha, Heleny Bártové, Mileny Novákové, Martina Trojny, Ivety Světelské a Jiřího Betlacha. Každý z nich má svůj osobní a profesní život, třeba nenápadný mladý Jiří Betlach je výborným kuchařem v rychnovském charitním domově. Pro všechny tyto lidi je tento kumšt s láskou vytvářenou náplní smyslu jejich života. Výstava potrvá do 28. dubna. V tomto zámku, kde se 21. července 1774 narodil Jan Alois Sudiprav Rettig, manžel Magdaleny Dobromily Rettigové, autorky známé Domácí kuchařky a otec evropsky proslulé operní pěvkyně jménem Henriette Rettich (tak s písmenem "ch" má napsáno na zapomenutém hrobě v bavorském Mnichově), připravuje jeho majitelka Soňa Klímová z rodu Janečkových (Janečkovým patřila kvasinská automobilka) novinky. Této rodině, jíž byl sousedící zámek v rámci restitucí navrácen v roce 1992, se podařilo opravit mj. lovecký sál (konají se tu kulturní pořady – vzpomeňme např. koncert žáků ZUŠ z polské Kladské Bystřice ve spolupráci s rychnovskou ZUŠ). Obnova tohoto původně barokního zámku, postaveného na místě zpustlé tvrze pražskými karmelitány v 2. polovině 17. století, později empirově upraveného a za komunistické éry využívaného jako ústav sociální péče, pokračuje. Opraveny byly i vzácné varhany ze zámecké kaple Antonína Paduánského, na jejichž záchranu přispěl 100tisícikorunovým grantem Královéhradecký kraj a opravu provedl (opravil měch i píšťaly a přidal i malý elektromotorek, který přifukuje píšťaly) varhanář Jan Karel ze Sázavy. Při prvním a zároveň slavnostním koncertu zahrál na opraveném nástroji diecézní organolog Václav Uhlíř a úvodní slovo měl rychnovský právník a varhaník Jiří Fuks. Význam těchto varhan viděli oba v tom, že se dochovaly bez zásahů tak, jak je v polovině 19. století varhanář Španěl postavil. Jak uvedla Soňa Klímová, za pochodu bylo obnoveno devět místností v prvním patře, kde bydlela původně rodina Janečkova a měla tam mj. zámeckou knihovnu i pánský pokoj s krbem; za minulého režimu byly tyto sály rozdělené („rozfikané“ – výraz S. K.) na pokojíčky chovancům ústavu pro mentálně postižené. Nu a tam je nyní ona galerie. Co dodat? Majitelka zámku Soňa Klímová dělá dobrý management, aktivně spolupracuje s katolickou církví, Královéhradeckým krajem, obcí Kvasiny i městem Solnice. Zasluhuje 1* .