Nejprve Dobrušští přednesli na kúru Linhovu fanfáru č. 2, Schumannův Chorál, Smetanovo Z českých luhů a hájů, část z Verdiho Traviaty a Judase Makabejského G. F. Händela, pak zpíval X-tet i jeho tzv. malá parta (v jejím podání zazněli Ježkovi Tři strážníci a anglická Spirit of God). X-tet začal Ježkovým Davidem a Goliášem, pokračoval českými, anglickými melodiemi (It don´t mean think a mj. Don´t worry) a končil slovenskými (Išeu Macek do Mauacek a Nočko, nočko). Závěr pak patřil přred oltářem společnému provedení Michnových Nebeských kavalírů. Je třeba chválit a chválit – tady přece hráli a zpívali amatéři a vyzvednout je třeba nejen čisté provedení, ale také nápaditou režii. Přidáme-li, v jakém prostředí tento koncert byl, můžeme mluvit o umocnění prožitku: Výzdoba tohoto svatostánku je dílem Josefa Vojtěcha Hellicha, obecně známého portrétisty Boženy Němcové, nemluvě o tom, že patronem této kaple byl hrabě Hanuš Kolowrat, který je v knize Boženy Němcové Pohorská vesnice pojímán nejen jako šlechtic Březenský, ale i vzdělaný člověk. Skoro rouhavě bych řekl, že tu šlo o připomenutí čarovné noci svatojánské. A docela prozaicky vzpomenu Jiřího Šlitra – kdekdo ví, že v Rychnově strávil svá mladá léta, ale že jako student zdejšího gymnázia ilustroval jednotlivé verše onoho Davida a Goliáše, to už ne. A to zpíval X-tet