Setkání PTP v Častolovicích
Pétépáci okresu Rychnov nad Kněžnou se setkali v Častolovicích v roce 20. výročí založení okresní pobočky PTP.
Nemůžete číst? Pusťte si audio.
Ideální na cesty autem nebo při práci.
Setkání čtyřicítky pétépáků (příslušníků pomocných technických praporů) a vdov po nich se uskutečnilo 7. prosince v sále restaurace Beseda v Častolovicích. Členy okresního Svazu PTP – klubu Rychnov nad Kněžno, jehož předsedou je Josef Smetana, sdružuje 47 mužů a tři ženy. Pro srovnání: V době založení před 20 lety jich v okresní pobočce bylo 126. Hosty setkání byli Jiří Růžička (*1929), předseda českého svazu PTP a předseda jeho dokumentační komise, Jan Němeček, předseda oblastního výboru PTP Východní Čechy, a Jiří Krčmář, předseda rychnovské okresní pobočky Konfederace politických vězňů ČR. Nejstarším členem pobočky je 95letý pétépák ThDr. František Hašek, černíkovický farář, který nyní žije v kněžském domově ve Staré Boleslavi. Z Vídně, kam emigroval v roce 1970, přijel také Antonín Novák (*1928), původem z Dobrušky.
---
Jiří Růžička má zásluhu na vybudování stálé expozice o PTP a zločinech komunismu v Brandýse nad Labem, kde na 250 metrech čtverečních je tisícovka dokumentů a artefaktů (mj. o pronásledování ruských emigrantů po roce 1945, studentských protestech, výsleších v nechvalně známém Domečku a konče vězeními, útěky z nich, mučením a popravami). Byl to on, kdo letos po 63 letech odhaloval pomník Selské jízdy v Nechanicích. „Listopadu 89 - nechci říct revoluce, protože to bylo předání moci politické za hospodářskou - se dožilo 28 tisíc PTP, dnes nás je už jen 5793,“ dodal na jednání.
Jiří Krčmář uvedl, že rychnovská okresní pobočka KPV sdružuje 20 členů (z toho pět jich bylo vězněno na Jáchymově, ostatní jsou pozůstalí) a že nyní má v republice KPV ČR asi 3600 členů.
Antonín Novák I jeho osud je zachycen – jako i dalších pétépáků - v knize Josefa Juzy Svědectví o PTP okresu Rychnov nad Kněžnou: Z Vojenské letecké akademie v Hradci Králové byl jako zpátečník vyhozen (raději citujme:“Prošel jsem základním výcvikem, složil vojenskou přísahu a brzy se mohl podívat domů. Moje modrá uniforma se dvěma zlatými pásky na ramenou způsobila určitý rozruch. Potkal jsem se s jedním funkcionářem KSČ a ten ještě za tepla referoval na OV KSČ v Dobrušce, a jak je to možné, že ten zpátečník a nestraník je na této škole. Předseda OV KSČ svolal jednání a to doporučilo mé vyhození z akademie. Já se to dověděl dřív, než to písemně došlo na školu. Moje osobní věci byly zapečetěny a já byl odvezen k výslechům do Prahy. O dalších jeho osudech můžeme číst v oné knize - dostal se do Plaveckého Podhradí na Slovensku, kam byly soustředěny samé tzv. zkrachovalé existence, např. degradovaní důstojníci, vyloučení studenti, faráři, kulaci atd., místo uniformy akademika vyfasoval uniformu po Němcích, dlouhý plášť byl ještě slepený krví, zbraně neměli, jen krumpáče a lopaty, pracoval v kamenolomu. Na jaře 1950 byl odvezen k výslechu do Bratislavy, ale proč, to nevěděl – to až později, byla to kauza „Anton Novák – záujemca o útek do zahraničia“ jako pomsta tamního politruka Greša. Pět měsíců strávil na samotce vojenské věznice …(další pokračování odkazuji na str. 213-215).
Pod názvem Svědectví o PTP okresu Rychnov nad Kněžnou roku 1996 vyšla 349stránková publikace, již vydaly společně Státní okresní archiv, Okresní úřad a Svaz PTP - okresní klub Rychnov nad Kněžnou - nákladem 1000 kusů. Starším generacím oživuje to, co znala, a mladým podává svědectví o době, kterou nezažili. Po ediční stránce zvolil autor Josef Jůza šťastné řešení publikováním individuálních vzpomínek. Velmi cenné jsou rejstříky a zejména Předmluva, Stručné slovo o táborech nucených prací a Vznik a vývoj PTP. V posledně jmenované kapitolce je mj. citace šokujícího textu : "Příslušníci PTP byli určeni po pětileté službě v armádě k transportu do sovětských likvidačních táborů. Že k tomu nedošlo, bylo následkem náhlého odchodu Stalina a Gottwalda. Příslušné rozkazy jsou uloženy v archívních trezorech KSSS a byly zveřejněny až po nástupu Gorbačova" (str. 46). V publikaci jsou zpracovány osudy 126 příslušníků PTP z rychnovského okresu, z nichž nejvíc bylo syny soukromých zemědělců - 55, dělníky - 25, syny podnikatelů - 13, studenty - 9, podnikateli - 6, kněžími římskokatolické církve - 6 atd.
Pétépákem z Rychnovska byl i Kryštof Kolowrat. Svědectví o něm mně podal loni švagr Jiřího Šlitra pétépák pan Mroženský (žije v Jablonci nad Nisou), vězněný komunistickým režimem 6 měsíců v trutnovské věznici). Zažil, jak rychnovského Kryštofa Kolowrata hodili estébáci zmláceného a zkrváceného s rozbitými chodily o půlnoci do jeho cely.
Citujme slova velitelů PTP z let 1950 – 1954:
Vašimi hlavami vydláždím hořovické náměstí. Těch borovic kolem tábora je pro Vás dost. Štábní kapitán Bedřich Ťoupalík, VTNP Svatá Dobrotivá, útvar 52 PTP
Nechám kasárna obehnat ostnatým drátem, ať si Svobodná Evropa hlásí, že je v Stochově koncentrák. Npor. Šubrt, Stochov
Můžete být rádi, že můžete dýchat socialistický vzduch. Když se nebudete ukázněně chovat, tak vás pověsíme na stromy kolem kasáren. Npor. Jan Sebera, 55. PTP Ostrava- Stará Kamčatka
Čo chcete hovoriť, eště deti vašich detí budú mať klasifikáciu E! Velitel PTP na dole Pokrok