Na jeho zahájení promluvila a škole popřála mj. nově zvolená místostarostka Ing. Michaela Zimová. 13. listopadu 1945 byla totiž založena městská hudební škola „za účelem šíření kulturního poslání hudby mezi nejširší vrstvy“. Připomeňme z její historie, že působila v přízemí chlapecké školy na Stalinově ulici (po odhalení jeho kultu Leninově, dnešní Masarykově), vyučovalo se zpěvu, houslím, klavíru, dechovým nástrojům a hudební nauce. Ředitel a dva učitelé vyučovali 52 žáků, později se učilo ve staré radnici na náměstí a od roku 1947 v bývalém chudobinci (na rohu Svatohavelské a Tylovy ulice). Roku 1961 byla škola rozšířena o dva obory - výtvarný a taneční. Rok 1964 přinesl otevření pobočky rychnovské školy v Kostelci nad Orlicí, která se stává samostatnou v roce 1966, a literárně dramatický obor zahájil svou činnost v roce 1979. Až v březnu 1990 byla tehdejší lidová škola umění přemístěna do jednoho z křídel Společenského centra města Rychnova nad Kněžnou. Teď má tato škola vše potřebné a za sebou velké úspěchy doma i v zahraničí. Jejími žáky je 738 dětí z Rychnova a širokého okolí, působí tu 23 interních učitelů a jeden externista, vyučují se čtyři obory – hudební (ten je nejpočetnější, děti se učí hrát na 16 hudebních nástrojů), výtvarný, taneční a literárně dramatický. 165 dětí navštěvuje pravidelně zkoušky jednoho ze čtyř oddělení Rychnovského dětského sboru, ve škole pracují dva smyčcové soubory – Orecchie Piccole, Orecchie Grandi, flétnový soubor Sarabanda a školní kapela NONA. Nebudeme tu vyjmenovávat její úspěchy, jen dáno do hodně širokých souvislostí, rychnovská zuška má na koho z rychnovské historie hudby navazovat: na hudebního skladatele Jiřího RYCHNOVSKÉHO (1540–1616), operní pěvkyni v mnichovské opeře Henrietu RETTIGOVOU, ředitele rychnovského kůru Aloise PROVAZNÍKA (1856–1938), skladatele Arnošta PRAUSE (1873-1907), noblesního klavíristu, improvizujícího jazzmana, spolehlivého doprovázeče popových hvězd a Rudolfa ROKLA (1941-1997), skladatele, herce a malíře Jiřího ŠLITRA (1924-1969) i koncertního mistra České filharmonie houslistu Stanislava NOVÁKA (1890-1945) a soudobé skladatele Zbyňka MATĚJŮ a Jana JIRÁSKA. Nemluvě o tom, že v Rychnově vznikli KOCOURKOVŠTÍ UČITELÉ, to byla přece taky muzika – a dobrá.