Stala se tak další v dlouhé řadě kulturních událostí, konaných v tomto obnoveném zámku (připomeňme namátkou besedu s Gustavem Bubníkem). Její organizátoři majitelé zámku manželé Nováčkovi pozvali Josefa Juzu, autora třídílné rozsáhlé publikace Čs. legionáři okresu Rychnov nad Kněžnou v letech 1914-1818, která vyšla v roce 1998 jako jedinečná v rámci republiky. Neznám jiný okres, který by takto měl zpracovánu tuto tematiku. Připomeňme pár údajů, o nichž hovořil: V 1. světové válce bojovalo na všech frontách 70 milionů vojáků, zahynulo 10 milionů a bylo zraněno 20 milionů. V rámci Rakousko-Uherska bylo do konce roku 1917 odvedeno 8 420 000 mužů, z toho jich 1 200 000 padlo, 1 800 000 bylo zraněno a 1 400 000 zajato. Z celkového počtu mužů odvedených do rakousko-uherského vojska bylo 1 060 000 Čechů, tedy 12,6 %. Myšlenka bojovat proti Rakousko-Uhersku, Německu a ostatním státům koalice za vytvoření nového československého státu byla nejdříve realizována československými občany žijícími v Rusku vytvořením České družiny a na západní frontě ve Francii zorganizováním české Roty Nazdar, která byla součástí francouzské cizinecké legie. V legiích byla důležitá husitská tradice, t našla svůj výraz v názvech čs. Jednotek v Rusku (první čs. střelecká divize nesla název Husitská, jednotlivé vyšší jednotky jména husitských vojevůdců - 1. čs. střelecký pluk Mistra Jana Husi, 2. čs. střelecký pluk Jiřího z Poděbrad, 3. čs. střelecký pluk Jana Žižky z Trocnova, 4. čs. střelecký plku Prokopa Holého, 1. čs. dělostřelecký pluk Jana Žižky z Trocnova atd. Významnou úlohu v československém vojenském zahraničním vojsku měla i tradice sokolská (Sokol byl hodnocen rakouskými úřady jako česká národní protirakouská organizace, proto také byl 5. prosince 1915 zakázán). Čs. legie převzaly mnohé sokolské zvyky, např. pozdrav Nazdar a oslovování bratře. Všech čs. legionářů bylo 88 701, z toho ruských 60 109, francouzských 9 367 a italských 19 225. Vůbec prvním čs. legionářem byl František Kryštof z Týniště nad Orlicí, který se už 27. července 1914 přihlásil a dobrovolně vstoupil do srbské armády. Připomeňme jeho další osudy: Za 2. světové války se zapojil do odbojové činnosti (zatčen gestapem a měsíc vyšetřován), za komunistického režimu byl 1948 deportován do tábora nucených prací a potom na Mírov, 6. července 1950 mu byla odňata hodnost brigádního generála, degradován na vojína a poté tři roky vězněn. Zcela ojedinělý je příběh čs. legionářů Bohumila Brkla a Bohumíra Petrly z Rychnova nad Kněžnou (unesli rakouskou torpédovku do italské Verony; viz zde http://leteckaposta.cz/998758898 ). A kdopak ví, že významným francouzským legionářem byl i světově proslulý malíř František Kupka z Opočna? Neúnavně a otevřeně se angažoval pro československou samostatnost, byl blízkým spolupracovníkem Československé národní rady v Paříži mj. byl autorem praporu 21. střeleckého pluku, jehož byl příslušníkem. Bylo toho opravdu moc, a tak zarámujme do potštejnských souvislostí: V Potštejně trávil 1883 a 1884 TGM, který měl zásadní podíl na vzniku čs. legií, letní pobyt s rodinou. V tomto městečku proto odhalili v roce 1938 Masarykovu bustu (dílo Vincence Makovského, mj. tvůrce Komenského pomníku v holandském Naardenu a v Betlehemu v USA). Osudy této busty jsou symptomatické: Pak došlo k jejímu sejmutí, v roce 1968 byla znovu instalována, v sedmdesátých letech bylo nařízeno její odstranění a znovuodhalení se uskutečnilo 1990. 17. prosince 1991 se stala předmětem bombového útoku; nikdy nezjištěný pachatel ji odpálil. 25. srpna 2007 byla ukradena a pachatel zatím nebyl vypátrán. Její pryskyřicová kopie byla 23. ledna 2010 taky ukradena (je nahrazena druhou kopií). V obci je tzv. skautská lípa republiky, kterou zasadili skautky a skauti potštejnského střediska Junáka 28. 10. 1968 na památku 50. výročí samostatného československého státu.