Vyhrála totiž konkurz do Semaforu, a tak zpívala v pásmu písniček Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra "Recitál 64", pak po boku Miroslava Horníčka v "Šesti ženách Jindřicha VIII." jako jedna ze zhrzených manželek (stejně jako Hana Hegerová, Eva Pilarová, Pavlína Filipovská, Jana Malknechtová a Lilka Ročáková). Po odchodu ze Semaforu následovalo divadlo "Apollo" Jiřího Štaidla a spolupráce s Yvonou Přenosilovou, Karlem Hálou, Miki Volkem, Karlem Gottem a mnoha dalšími. Až nakonec převládla výtvarná tvorba; ostatně absolvovala střední uměleckoprůmyslovou školu v Praze na Žižkově. Při zahájení výstavy 25. června v 16 hodin ve druhém poschodí rychnovského zámku před přítomnými hosty vernisáže - byla jich necelá čtyřicítka - vzpomněla, že se znala dobře se dvěma významnými kolegy-rychnovskými rodáky Rudolfem Roklem a Jiřím Šlitrem. [Opravme onen i v Semaforu tradovaný omyl - J. Š. jím nebyl, narodil se v Zálesní Lhotě u Jilemnice, po mnichovském diktátu 1938 museli Šlitrovi nuceně opustit zabrané pohraničí, přestěhovali se do Skuhrova nad Bělou a později do Rychnova nad Kněžnou, tam pokračoval na gymnáziu a 1943 tu odmaturoval.] Ještě třetí významný člověk z jejího okruhu je spojen s Rychnovem, a to manžel výtvarnice Ludmily Lojdové Petr Markov, filmový a televizní scénárista (mj. Slunce, seno.) V té souvislosti dodejme, že na oné škole je s jejím bratrem a spolužáky Věrou Křesadlovou (spolu seděly v jedné lavici) a uvedeným Petrem Markovem spojen vznik školního divadélka "malých forem", kde se zpívalo, tančilo a hrálo. Vlasta Kahovcová se v Rychnově však prezentuje jako výtvarnice. Můžeme se ztotožnit s jejím slovy, že malování je pro ni život, krása i jizvy, forte že je zpívání a pianissimo je malování. Stejně tak i s tištěným průvodním slovem, že od krajin a pouliční lyriky staré Prahy na počátku tvorby se dnes stále častěji obrací k portrétům věcí. Vypráví prostřednictví svých zátiší, propracovaných s filigránskou jemností a precizností starých mistrů, rozličné životní příběhy s něhou tak křehkou jako hlavičky pomněnek a s noblesou jako lesk cínu na starodávných konvicích a svícnech. Rychnovská výstava navazuje na její předchozí mj. v Chrudimi, Olomouci, Ostravě, Špindlerově Mlýně, Šumperku a Vrchlabí, s jejími pracemi se můžete setkat v galeriích na Hluboké, v Hradci Králové, Ostravě či Opavě, nemluvě o tom, že i v mnoha prodejních galeriích po republice; její zátiší vlastní sběratelé v Holandsku, Německu, Rakousku, Švédsku, Švýcarsku, v Americe i na Havaji. Výstava potrvá do 5. září 2010.