První z nich je soubor líbezných prací Zdeňka Milera (*1921, Kladno) s názvem "Z příběhů o krtečkovi". Tento režisér a výtvarník 70 animovaných filmů pro děti (z toho asi padesát s krtečkem), který se proslavil se jak v naší republice, tak i v zahraničí, začal svoji činnost ve zlínských filmových ateliérech a 1945 začal pracovat v barrandovském studiu Bratři v triku pod vedením Jiřího Trnky, Kdopak ví, že právě tam vyhrál soutěž na firemní logo, když namaloval tři kudrnaté kluky a námořnických tričkách? My všichni - velcí i ti malí - dobře víme, že seriál o krtečkovi není mluvený, pouze on a jeho malí kamarádi vydávají zvuky. Jen třeba netušíme, že to jsou hlasové záznamy jeho dvou malých dcer Kateřinky a Barborky :-) Další dva tvůrci jsou spojeni s Rychnovskem. Josef Kubíček (*1890 Slatina Zdobnicí), malíř, sochař a řezbář, patřil stejně tak jako jeho bratr Leoš mezi výrazné osobností realistického sochařství počátku 20. století. I on se věnoval především řezbářství, zaměřenému na tvorbu dřevěných plastik, vycházejících z řezbářské tradice podhůří Orlických hor. Je zastoupen ve všech významných sbírkách v republice včetně Národní galerie, nejrozsáhlejší kolekce jeho děl vlastní Muzeum města Brna a Moravská galerie v Brně. Ve východních Čechách jsou jeho práce v galeriích výtvarného umění Hradec Králové a Náchod, Východočeské galerii Pardubice a Slatinské galerii v jeho rodné obci (tam mají dva jeho reliéfy Horníci a Okopávání, plastiku Potopa a olej Cesta). Jeho tvorba byla představena na 24 samostatných u nás (z toho ve východních Čechách 1919 v Hradci Králové, 1985 Žamberku a 2003 Nových Hradech) a 97 výstavách společných v jedenácti zemích Evropy. Vyčerpávající dokumentace je obsažena v publikaci Jiřího Hlušičky Sochař Josef Kubíček. Připojme fakt, že na výzdobě Masarykovy chaty na Šerlichu, otevřené 27. 9. 1925, se v tehdy převážně německém prostředí podíleli sochaři bratři Josef a Leoš Kubíčkovi. Dřevořezby Josefa Kubíčka zdobí v jídelně masívní sloup, na němž je z jedné strany znak Hradce Králové a z druhé strany Strom života se znakem KČST. Busta T. G. Masaryka, dílo Leoše Kubíčka, je na pylonu před chatou. Malíř a grafik Robin Kaloč (*1982 Rychnov nad Kněžnou), syn věhlasného malíře Jiřího Kaloče, vystudoval pražskou AVU, byl na stážích ve Francii, samostatně vystavoval od roku 1999 šestkrát v Praze, v našem kraji pak ve Vrbici, má za sebou řadu ocenění za grafiky, roku a Cenu za grafiku (equal prize) na mezinárodním trienále grafiky v Bitole (Makedonie). Podílel se roku 2009 na výtvarném řešení kaplí křížové cesty Fresh air gallery v Plzni, nemluvě o devíti tanečně divadelních projektech. Můžeme se připojit k názoru PhDr. Jiřího Machalického, že Robin Kaloč se ve svých grafických listech, kresbách a obrazech zabývá vztahem mezi krajinou a architekturou, zachycením a ztvárněním přírody a přesným určením a vymezením prostoru. Připomněl pak, že autor utvořil sugestivní meditativní prostor, působící velmi soustředěně a dosahující intenzivního účinku. To všecko je možné podepsat a popřát autorovi další rozlet.