Toto muzeum se tak stalo expozicí věnovanou nejen železniční trati Doudleby nad Orlicí - Vamberk - Rokytnice v Orlických horách, ale i historii železnice v podorlickém regionu. Jak uvedl Aleš Filip, zpřístupnili tak prozatím první a zároveň největší část původní budovy z roku 1906, tedy remizovací prostor pro parní lokomotivy. Návštěvníci tu najdou kromě hlavního a největšího exponátu parní lokomotivy 328.011 obrazový a listinný materiál z historie trati, zvláště pak o každé zastávce na této dvacet kilometrů dlouhé lokální trati, dále některá speciální zařízení používaná k zajištění vozidel na horských tratích, části zabezpečovacího zařízení a některá původní zařízení remízy, související s parním provozem. Ke cti Letohradského železničního klubu budiž řečeno, že před sešrotováním zachránili i návěstidla a další větší zařízení. Ta budou postupně umístěna ve venkovní expozici po jejich nutné renovaci. Závěrem loňského roku se díky úzké spolupráci s Městem Rokytnice v Orlických horách podařil další významný mezník v historii železničního muzejnictví - zapsat budovu výtopny do seznamu nemovitých kulturních památek. To vytváří mimo jiné i další možnosti, jak ji postupně zrenovovat tak, aby i zvenčí byla hodna svému významu a spolu s Muzeem Pevnost Hanička přilákala do Rokytnice v Orlických horách a okolí další návštěvníky. Toto železniční muzeum bude provozovat Město Rokytnice v Orlických horách ve spolupráci s Letohradským železničním klubem, otevřeno bude v květnu, červnu, září a říjnu o sobotách od 10 do 16 hodin, v červenci a srpnu o sobotách i nedělích také od 10 do 16 hodin. Ochránce životního prostředí potěší víc než stoletý fakt, že v době stavby této dráhy roku 1905 byla trať odkloněna od původního plánu, a tak zůstal mezi Pěčínem a Rokytnicí zachován tzv. drážní buk. Jde o státem chráněný buk lesní, stáří se odhaduje na 300 let, obvod kmene 655 cm, výška 22 m. Překvapením pro přítomné na otevření nového muzea byla ihned po zahájení první svatba v tomto prostředí - uzavřeli ji tu Lucie Vávrová s Pavlem Nerudou, jak jinak, fandou železnice. Své ano si přišli říct po kolejích ne před oltář, ale před lokomotivu a oddávajícím byl starosta města Petr Hudousek.