Koncem letošního března přišlo po letech na adresu Lubora Bořka vysoké ocenění z holandského Utrechtu od Petera van Dijka. "Vždycky jste se velmi - a s velkým úspěchem - nasazoval pro varhanní kulturu ve Vamberku a okolí a Vaše snahy měly nejen národní, ale také mezinárodní význam. Soutěž ve Vamberku znamenala pro mladé české varhaníky velmi mnoho a doteď říkají milovníci varhan tady v Holandsku i v Německu, jak krásně zní na CD varhany u svaté Barbory. Jsou to první varhany v Čechách, které i díky Vám byly naladěny ve středotónovém ladění a to má celonárodní hudební význam. Vzpomínám si velice dobře na naše setkání ve Vamberku nebo v Praze. Jste pro mě významný díl mých milých vzpomínek na Čechy už od začátku. Zjara 1995, při soutěži ve Vamberku, jsme Jos Leussink a já snili o natočení české série varhan pro nizozemské katolické rádio. Náš milý kolega z Českého rozhlasu Radek Rejšek nám slíbil připravit orientační cestu po českých varhanách, ale bohužel to nestihl. Tím jsme byli Jos a já prakticky ztraceni a bez znalosti češtiny. Chtěli jsme už bez úspěchu odjet zpátky domů. Ale rozhodli jsme se přece, na radu Radka Rejška, zajet do Vamberka, abychom aspoň získali nějaký dojem o úrovni (mimochodem dobré) mladých českých varhaníků. A když jsme stáli jakoby ztraceni před kostelem svatého Prokopa, najednou jste přišel a velmi dobrou němčinou jste se nás přátelsky zeptal, jestli nám může nějak pomoci, a zorganizoval jste nám ubytování a byl jste báječný hostitel. Ještě si vybavuji Váš úsměv a nadšení, když jste nám ukázal varhany u svatéo Barbory. Krom toho jste nás seznámil s Pavlem Černým, který nás hned po úžasném rozlučkovém večeru v sokolovně provedl po mnoha pěkných varhanách a neuvěřitelně energicky nám pomohl při přípravě projektu natáčení, takže vůbec mohl začít. Udělali jsme 62 nahrávek, ze kterých je mnoho na věčnou dobu uloženo na CD. U nahrávek svaté Barbory a Rychnova jste byl samozřejmě při tom, a kdybyste svým diplomatickým jednáním s masokombinátem ve Vamberku nezařídil na pár hodin ticho od chladicích agregátů, nahrávka by se nepovedla. Pro mě bylo velké překvapení na tyhle roztomilé varhánky najednou hrát s krátkou oktávou a středotónovým laděním. I varhanáři Hans van Rossum a Pierre Pfister si na tuhle mimořádně úspěšnou práci ještě velmi dobře vzpomínají. Že se o dva roky později, když už jste mě pozval do poroty soutěže a směl jsem vést u svaté Barbory seminář, zjistilo, že varhany jsou ještě v dobrém stavu, mě zvlášť potěšilo. Tak jsou Čechy pro mě spojeny s Vaší vřelou přátelskou osobností. I když se v tomto životě už neuvidíme, zůstane hodně překrásných vzpomínek. Váš Peter van Dijk"