Za kuligem na česko-polské hranice
Orlické hory - Na česko-polské hranici v Orlických horách proběhne 2. zimní piknik pod názvem „Pod šťastnou sedmičkou v evropském regionu optimizmu" na území Euroregionu Glacensis. Právě zde byl v prosinci 2007 slavnostně otevřen schengenský prostor v Královéhradeckém kraji.
Nemůžete číst? Pusťte si audio.
Ideální na cesty autem nebo při práci.
Stane se tak v neděli 7. února od 14 hodin na počest 101. výročí vzniku prvního spolku zimních sportů v kladském hrabství, který nesl název Wintersportverein Batzdorf – Mariental pod patronací zajazdu (česky motorestu) „Gościniec“ v Niemojově (Niemojów) těsně za mostem na hraničním přechodu v Bartošovicích v Orlických horách.
Připomeňme, že před dvěma lety u příležitosti 1. ročníku zimního pikniku tam byla odhalena pamětní deska. Letos bude na programu testování lyžařských možností v Niemojově, Bartošovicích i okolí a zdarma u táboráku a hudbě – citujeme pozvánku – grochówka (hrachová polévka), herbata z prądem (čteno cherbata s prondem, česky čaj s proudem, my si domyslíme, s jakým) a pro děti słodkie niespodżianki (sladká překvapení).
Pořadatelé avizují, že hlavní atrakcí bude kulig. Tento průvod několika saní zapřažených za sebe a tažených koněm je tradiční ryze polská zábava, kterou často doprovází hudba, zpěv a táborák. Od 17. století až do začátku století dvacátého byly kuligy oblíbenou kratochvílí magnaterie, tedy nejvyšší polské šlechty. Nyní se často v zimě pořádá v turistických střediscích nebo si kulig organizují lidé na venkově. Lze se pak setkat i s tím, že kůň je nahrazen menším traktorem. Podle „Staropolské encyklopedie“ někteří hledají původ slova kulig v českém slově koleg, což prý mělo znamenat kroužek, kolečko. Jiný polský jazykovědec uvádí, že slovo kulig/kulik se opakuje v češtině jako označení pro ptáka, podle Brücknera mělo slovo vzniknout z szlachta odwiedzała w tłumnym i szumnym korowodzie dwory sąsiedzkie, szukając ptaka 'kulika' (šlechta navštěvovala v houfném a hlučném průvodu sousedské dvory, ptáka kulíka hledajíc).
Pro nás má toto místo zvláštní důležitost: Na mostě mezi Bartošovicemi a Neimojowem 21. prosince 2007 po 10. hodině byl v Královéhradeckém kraji slavnostně otevřen schengenský prostor. Stalo se tak za účasti několika desítek občanů především z české strany a představitelů české a polské státní správy i samosprávy. Mezi nimi 1. náměstka hejtmana Královéhradeckého kraje Helmuta Dohnálka, představitelů Euroregionu Glacensis Jaroslava Štefka z české strany a Radka Pietucha z polské strany, starosty Rychnova nad Kněžnou Jiřího Rokla, bývalého rychnovského místostarosty Jaroslava Kosa, starosty Rokytnice v Orlických horách Petra Hudouska, senátorky Václavy Domšové, poslanců Jana Hamáčka a Hany Orgoníkové.
K otevření hranic se tehdy vyjádřil Vladimír Hulman, vedoucí odboru regionálního rozvoje Městského úřadu Rychnov nad Kněžnou, z polské strany uváděný jako ambasador Gminy Kłodzko w Czechach (vyslanec kladského okresu v České republice): "Pomáháme prosazovat jejich zájmy a hledáme pro ně partnery. Dnes tak mají partnerství základní školy Javornice a Slatina nad Zdobicí, mateřské školy Láň Rychnov nad Kněžnou a Slatina nad Zdobnicí, myslivci ze Slatiny nad Zdobicí, hasiči z Rovně, v jednání je rozšíření spolupráce o hasiče z Kvasin, partnerské organizace mají i pěvecké sbory Carmina z Rychnova nad Kněžnou a Horské myši z Rokytnice v Orlických horách, stejně tak s.r.o. Kultura Rychnov nad Kněžnou, Český svaz chovatelů Rychnov nad Kněžnou. Jsem rád, že spolupráce postupuje od složek veřejnosprávních k zájmovým – a to bylo cílem od začátku. V tom si rozumíme s naším partnerem Hubertem Krechem, ředitelem Kulturního domu Gminy Kłodzko se sídlem v Oldrzychowicích, který je zároveň zastupitelem této gminy. Řečeno krátce: Byla to dnes událost - bourají se hranice mezi státy. Otázka však je - a s tím jsem vystoupil i na jedné konferenci v Polsku, že bourání hranic v myšlení lidí nás ještě čeká.“