MUDr. Jaroslav Kudr, CSc. se narodil roku 1913 ve Studenci u Staré Paky, tehdy okres Jilemnice (ze stejné vesnice, její místní části Zálesní Lhota, pocházel i Jiří Šlitr). Neměl v rodině nikoho, v jehož stopách by šel a ani nikdo nikdy nestudoval (jeho tatínek byl domácí tkadlec). Maturoval na reálném gymnáziu v Jilemnici v roce 1932, pak vystudoval lékařskou fakultu na Karlově univerzitě v Praze a tu dokončil v roce 1938. Nastoupil do nemocnice ve Vysokém nad Jizerou., v dubnu 1939 přešel do Masarykovy nemocnice v Jilemnici jako jediný sekundář s primářem Petrlákem. Po válce mu nabízeli primariát, ale on říkal, že se chce naučit pořádně chirurgii, a tak v říjnu 1945 nastoupil v Hradci Králové na nově otevřenou fakultu do činorodého prostředí vedeného profesorem Janem Bedrnou, kde působil do roku 1951. Když byla koncem léta toho roku transformována královéhradecká pobočka lékařské fakulty Univerzity Karlovy na Vojenskou lékařskou akademii, nechtěl splnit podmínku, aby šel do uniformy (vyjádřeno slovy jeho manželky), a proto nastoupil do rychnovské nemocnice jako primář chirurgického oddělení. Současně od června 1953 do prosince 1958 - nikdy nebyl členem žádné politické strany - vykonával funkci krajského chirurga Východočeského kraje. Odbornou specializaci z chirurgie získal 1949, pro urologii 1951 a hodnost kandidáta věd 1. března v roce 1960. Odborný a vědecký profil pana primáře dokresluje jeho publikační činnost - uveřejnil na padesát vědeckých prací v domácích i zahraničních periodikách. V Rychnově nad Kněžnou si počínal velmi aktivně, zavedl nové chirurgické a urologické operační postupy a celkově povznesl odbornou úroveň pracoviště. Práce pod jeho vedením byla náročná, byl přísný k sobě i ke spolupracovníkùm, ale přitom měl smysl pro humor a společenský takt (tak např. zemědělcům rezervoval mimosezonní termíny k operacím kýl). Ve výchovné činnosti se nesmazatelně zapsal v Československém červeném kříži jako dlouholetý předseda okresního spolku ČSČK a navíc měl neskutečné množství přednášek v širokém okolí. Rodinný život primáře Kudra plynul harmonicky, spolu s manželkou Jarmilou vychoval dcery Jarmilu, Jitku a syna Jaroslava - ten se později stal jeho nástupcem na rychnovském primariátu chirurgie. Do důchodu odešel začátkem roku 1976 a na malý úvazek pracoval v týnišťské chirurgické ambulanci ještě do léta roku 1980. Vleklá oční choroba mu při cukrovce zlomila jeho pracovní nadšení, nesmírně mu ztrpčovala poslední roky života a zemřel 12. ledna 1985. Primář Jaroslav Kudr je vzpomínán jako odchovanec královéhradecké chirurgické školy, spolupracovník kliniky a pokrokový přispěvatel k rozvoji české chirurgie. Základy praktické chirurgie si od něho odnesl, kromě mnoha jiných lékařů, jeho žák docent MUDr. Jan Bedrna, CSc., pozdější 6. přednosta královéhradecké chirurgické kliniky v letech 1990 - 2000. Jeho bývalý sekundář MUDr. Jaroslav Štark se po emigraci v roce 1968 vypracoval jako mezinárodně uznávaný odborník až na vysoký post konzultanta dětské kardiochirurgie ve světově proslulé londýnské nemocnici Great Ormond Street. Všichni vděčně vzpomínají nebo vzpomínali na učednická léta u primáře Kudra. Mezi lidmi byl znám také jako velký ctitel přírody a zanícený myslivec; byl členem mysliveckého spolku v Javornici.