To muzeum je unikum - přijíždí sem mnoho našich i cizích návštěvníků. Láká je před 90 veteránů stabilních a parních motorů, z toho víc než třetina provozuschopných. Ještě ve 30. letech se stabilních motorů, z nichž nejrozšířenější byly od firem Chudý Týniště, Lorenz Kroměříž, Slavie Napajedla a Pejšek Kralupy a u kterých odpovídala jedna koňská síla hmotnosti jednoho metrického centu, používalo k mlácení, šrotování a čerpání vody, prostě všude tam, kde nebyla elektrická energie. Nejdřív byly benzinové, pak benzínovo - petrolejové (po zahřátí se přepnul stabilní motor na petrolej ) a také na plyn karbidový. Velké motory byly na tzv. treibgass, kdy se v kotlích pálilo dřevo nebo černé uhlí, přičemž vznikal žlutozelenavý kouř, který se nasával do motoru. Mezi exponáty najdeme provozuschopný 2Ometrákový obr z roku 1926 od firmy Chudý Týniště, jejíž nízkootáčkové motory měly setrvačníky o průměru víc než metr, vážily přes 20 q, výkon byl 6 koňských sil a obsah 5,5 litru na jeden válec. Zaujmou mj. dva nejstarší exponáty, a to 37metrákový rakousko - maďarský Langen Wolf z roku 1898 a dvoutaktní motor na suchý benzin s pozoruhodným mazáním - kapáním oleje přes klikový mechanizmus a hlavní ložiska - od firmy Svoboda Mladá Boleslav z doby před rokem 1900. Muzeum stojí za návštěvu, ale ty bodlákyL