Kromě toho mu soud uložil trest propadnutí věci, v tomto případě osobního vozidla Mazda MX3 (a jeho vlastníkem tak bude stát) plus tříletý zákaz řízení motorových vozidel všeho druhu. Proč? Letos 20. dubna řídil svoji Mazdu z místa svého bydliště přes Slemeno a Synkov a potom zpět přes tyto vesnice, ve Slemeně byl ve 12.50 hodin dokumentován policejního hlídkou dopravního inspektorátu jeho přestupek, spočívající ve výrazném překročení nejvyšší dovolené rychlosti v obci. Z místa přestupku policejní hlídce ujel, s vozidlem se otočil a přes Jedlinu se vrátil do místa svého bydliště. O 10 dní později v 15.45 hodin řídil toto své auto po místních komunikacích Rychnova nad Kněžnou a po silnici II/319, kde byl kontrolován hlídkou obvodního oddělení Policie ČR. Řečeno úředním jazykem - obě uvedené jízdy jako řidič vykonal, ačkoliv nebyl držitelem platného řidičského oprávnění a trestním příkazem Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou z 29. 8. 2008 mu byl za trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí uložen mj. zákaz řízení motorových vozidel všeho druhu na dva roky. Výrazně mu u soudu přitížilo, že spáchal trestných činů víc a především že byl pro trestný čin odsouzen. Řečeno slovy JUDr. Jiřího Fukse, předsedy senátu, na obžalovaného bylo během posledních dvou let působeno podstatnou škálou pohrůžkových, respektive alternativních dobrodinných sankcí, jimž však zcela povrhl. "Je speciálním recidivistou, který prokázané jednání spáchal v době výkonu - lépe řečeno v přeneseném slova smyslu nevýkonu - dříve uloženého alternativního uloženého trestu obecně prospěšných prací," uvedl doslova. K doplňujícím dotazům přísedícího uvedl O. D.: "20. dubna jsem se do kontaktu s policisty nedostal. Tehdy jsem jim ujel, věc se vyřešila najednou při mém zadržení 30. dubna. Nevím, proč jsem řídil vozidlo i ten den, nějak mi to nedocházelo, že se můžu dostat do takových problémů. Vozidlo Mazda MX3 je moje, jsem jeho výlučným vlastníkem, koupil jsem ho před necelými dvěma lety, nechal jsem si ho dovézt z Německa, stálo mě to asi na 60 tisíc korun." Zaznamenejme poctivě i slova obžalovaného závěrem: "Říkal jsem si, že bych Mazdu prodal, abych mohl zaplatit pokutu 25 tisíc korun (dodejme, že to bylo za řízení pod vlivem omamných a psychotropních látek, v tomto případě marihuany, a odmítl dát krev), alespoň by mě to nelákalo dál jezdit. Pokud by mi bylo možné navýšit hodiny obecně prospěšných prací (připomeňme, že do té doby jich odpracoval skoro 100), uložit delší zákaz řízení, ale aby se ta Mazda dala prodat, a ne aby propadlo státu. Svého jednání lituji, bylo to hodně neuvážené. Až dnes mi dochází, co jsem všecko způsobil a jak bych se měl chovat." No, dopadlo to, jak to dopadlo. Po vysvětlení významu rozsudku a poučení o opravných prostředcích odvolání si obžalovaný ponechal lhůtu na rozmyšlenou. Spadla klec a speciální recidivista dojezdil.